Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Noc vědců - Hvězdárna Jičín

Noc vědců - Hvězdárna Jičín


Místo konání akce: Raisova 310, Jičín, Česko
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 05.10.2018 od 16:00

Centrum přírodních věd - Hvězdárna Jičín se i letos připojuje k akci Noc vědců

Od 16:00 hodin pozorování sluneční aktivity

bude probíhat pozorování sluneční aktivity dalekohledem v hladině H-alfa a pozorování slunečních skvrn ve fotosféře přes herschelův hranol. 

odhalení digitálních slunečních hodin (vlastní výroba)

"dokument nebo umění" 

Otevření největší výstavy astro artů v ČR od autorek Evy Volákové a Terezy Prokopové (obě autorky budou přítomny)

Od 16:30 hodin  odhalení fyzikální expozice

gravitační kyvadlo - vlastní výroba

16:45 hodin ukázka tisku

doma postavenou 3D tiskárnou

Od 17:00 hodin tvorba interaktivního modelu

(malba Slunce T. Prokopovou na část modelu ...)

17:45 hodin dražba obrazů

bude probíhat veřejná dražba obrazů, vesmírných těles malovaných na plátno T. Prokopovou a E. Volákovou. (obrazy budou k vidění na hvězdárně)

v 18:00 hodin proběhne přednáška 

​Je vymření navždy? 

Noc vědců 2018 - Hvězdárna Jičín Autor: David Vališka
Noc vědců 2018 - Hvězdárna Jičín
Autor: David Vališka

přednáší: RND. Stanislav Mihulka, POh. D.

Na této planetě se vymírá neustále. Druhy se rodí a pak zase zanikají. Jaké jsou ale příčiny ymírání? A proč občas přijde masové vymírání nezměrné velikosti? Jak se na vymírání odílí člověk? Když už nějaký druh vymře a nám je to líto, mohli bychom to nějak zvrátit? paleontologové a genetici říkají, že v podstatě ano! Technologie Jurského parku ale bohužel nefunguje, takže dinosaury si budeme muset vypěstovat ze slepic.

​​Po přednášce

 bude následovat pozorování noční oblohy dalekhledy.

 




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Noc vědců 2018, Přednáška , Hvězdárna Jičín, Centrum přírodních věd Hvězdárna Jičín


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »