Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Noc vědců- Život ve vesmíru

Noc vědců - Život ve vesmíru


Místo konání akce: Raisova 310, Holínské Předměstí, Jičín, Česko
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 06.10.2017 od 18:00

Centrum přírodních věd - Hvězdárna Jičín se letos připojuje k akci Noc vědců

Od 16:00 hodin bude probíhat pozorování sluneční aktivity dalekohledem v hladině H-alfa a pozorování slunečních skvrn ve fotosféře přes herschelův hranol. Ukážeme Vám jak se Slunce fotí.

Od 16:45 bude odhalení slunečních hodin.  

Od 17:00 hodin bude otevřená nová výstava od Jakuba Müllera, který fotí i noční krajinu. A je autorem krásné fotografie mléčné dráhy nad jičínskou hvězdárnou. Autor bude přítomen a rád si s Vámi o fotkách a jejich vzniku popovídá. 

v 18:00 proběhne přednáška Život ve vesmíru 

Po přednášce bude následovat pozorování noční oblohy.

přednáší: Jan Veselý 

Život ve vesmíru- přednáška Autor: David Vališka
Život ve vesmíru- přednáška
Autor: David Vališka

Když v 17. století zjistili astronomové, že planety jsou tělesa podobná naší zemi, prakticky automaticky se předpokládalo, že jsou venušané, marťané i měsíčňané. Pokračující poznávání Sluneční soustavy nás donutilo optimismus podstatně zmírnit, ale ještě v polovině 20. století se předpokládalo, že například na Marsu je rostlinstvo. Údaje z prvních kosmických sond přistávajících na povrchu planet či zkoumajících jejich atmosféry zredukovaly optimismus na pokusy o na nalezení aspoň bakterií. Dnes už nehledáme ani bakterie, snažíme se najít místa, kde by život vůbec mohl existovat. Ve Sluneční soustavě už jich moc nezbylo. Podrobně představíme všechna tři.

Zatímco v hledání života v našem nejbližším okolí propadáme pesimismu, optimistické vyhlídky představují exoplanety – planety obíhající jiné hvězdy než naše Slunce. Známe jich už tisíce, mnohé podobné Zemi, některé i v tzv. obyvatelných zónách. Šance najít důkaz o existenci života jinde ve vesmíru se ve 21. století jeví větší než malá.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Centrum přírodních věd Hvězdárna Jičín, Přednáška , Hvězdárna Jičín


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »