Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Noc vědců- Život ve vesmíru

Noc vědců - Život ve vesmíru


Místo konání akce: Raisova 310, Holínské Předměstí, Jičín, Česko
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 06.10.2017 od 18:00

Centrum přírodních věd - Hvězdárna Jičín se letos připojuje k akci Noc vědců

Od 16:00 hodin bude probíhat pozorování sluneční aktivity dalekohledem v hladině H-alfa a pozorování slunečních skvrn ve fotosféře přes herschelův hranol. Ukážeme Vám jak se Slunce fotí.

Od 16:45 bude odhalení slunečních hodin.  

Od 17:00 hodin bude otevřená nová výstava od Jakuba Müllera, který fotí i noční krajinu. A je autorem krásné fotografie mléčné dráhy nad jičínskou hvězdárnou. Autor bude přítomen a rád si s Vámi o fotkách a jejich vzniku popovídá. 

v 18:00 proběhne přednáška Život ve vesmíru 

Po přednášce bude následovat pozorování noční oblohy.

přednáší: Jan Veselý 

Život ve vesmíru- přednáška Autor: David Vališka
Život ve vesmíru- přednáška
Autor: David Vališka

Když v 17. století zjistili astronomové, že planety jsou tělesa podobná naší zemi, prakticky automaticky se předpokládalo, že jsou venušané, marťané i měsíčňané. Pokračující poznávání Sluneční soustavy nás donutilo optimismus podstatně zmírnit, ale ještě v polovině 20. století se předpokládalo, že například na Marsu je rostlinstvo. Údaje z prvních kosmických sond přistávajících na povrchu planet či zkoumajících jejich atmosféry zredukovaly optimismus na pokusy o na nalezení aspoň bakterií. Dnes už nehledáme ani bakterie, snažíme se najít místa, kde by život vůbec mohl existovat. Ve Sluneční soustavě už jich moc nezbylo. Podrobně představíme všechna tři.

Zatímco v hledání života v našem nejbližším okolí propadáme pesimismu, optimistické vyhlídky představují exoplanety – planety obíhající jiné hvězdy než naše Slunce. Známe jich už tisíce, mnohé podobné Zemi, některé i v tzv. obyvatelných zónách. Šance najít důkaz o existenci života jinde ve vesmíru se ve 21. století jeví větší než malá.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Centrum přírodních věd Hvězdárna Jičín, Přednáška , Hvězdárna Jičín


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »