< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Oslavy šedesáti let od otevření hvězdárny Josefa Sadila v Sedlčanech

Oslavy šedesáti let od otevření hvězdárny Josefa Sadila v Sedlčanech

Zahájení oslavy šedesáti let hvězdárny Josefa Sadila v Sedlčanech otevřením výstavy „Současná česká astronomická fotografie“ s doprovodným programem. Ukončení prohlídkou hvězdárny a jejího technického vybavení s možností večerního pozorování vybraných objektů,

Místo konání akce: Kulturní dům Josefa Suka, Havlíčkova 514, Sedlčany
Typ akce: Nezařazeno
Termín konání akce: 07.11.2022 od 17:00 do 20:00

Průběžné oslavy šedesátého výročí otevření hvězdárny Josefa Sadila v Sedlčanech
Zahájení oslav vernisáží výstavy „Současná česká astronomická fotografie“ převzaté od Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Výstava je součástí průběžného celoročního připomínání šedesátého výročí otevření hvězdárny Josefa Sadila v Sedlčanech.
Výstava je doplněna dobovými fotografiemi a dokumenty připomínající zakládající členy astronomického kroužku, výstavbu hvězdárny a činnost volného sdružení místních astronomů amatérů v průběhu uplynulých šedesáti let a zejména posledních deseti let se zaměřením na astrofotografii, fotometrii proměnných hvězd a exoplanet.
Program vernisáže dne 7.11.2022 od 17 hodin, koncertní sál KDJS:
Úvodní slovo starosty Sedlčan k šedesáti letům hvězdárny
Přivítání hostů (ředitel KDJS ing. Martin Severa, správce hvězdárny František Lomoz)
Slovo k otevření výstavy (místopředseda ČAS Pavel Suchan)
Česká astronomická společnost – symbióza profesionální a amatérské činnosti (Pavel Suchan)
Představení knihy Slasti a strasti vědců naší vlasti (autorka, výkonná redaktorka Československého časopisu pro fyziku Mgr. Jana Žďárská a držitelka ceny Littera Astronomica 2022)
Závěrečné slovo (ing. Martin Severa)
Přesun užšího okruhu zájemců a pozvaných hostů do budovy hvězdárny na Cihelném vrchu. Prohlídka nově upraveného přízemí a třetího podlaží a představení technického a přístrojového vybavení hvězdárny.
Předpokládané ukončení programu ve 20 hod. prohlídkou vybraných objektů noční oblohy, pokud to dovolí počasí (Měsíc, Jupiter, Saturn a další).
Samostatnou součástí je prodloužená výstava obrazů ing. Stanislava Bouli „Vesmír v obrazech“
Na vernisáž a program průběžných oslav šedesáti let Lidové hvězdárny Josefa Sadila v Sedlčanech jste zváni všichni čtenáři tohoto textu.
Součástí průběžných oslav jsou i další samostatné přednášky během prosince, na které včas upozorníme.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Hvězdárna Sedlčany

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »