Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Ostravský astronomický víkend

Ostravský astronomický víkend

Už po sedmadvacáté se setkají příznivci astronomie a kosmonautiky v Planetáriu Ostrava. Zde totiž proběhne další ročník Ostravského astronomického víkendu. Ten letošní je věnován novým aktivitám v oblasti letů do vesmíru. Přednášet budou Jiří Grygar, Dušan Majer, Milan Halousek a na zlatou éru vypouštění prvních československých družic přijede zavzpomínat i jeden z jejich hlavních konstruktérů Ing. František Hruška. 

Místo konání akce: Planetárium Ostrava
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 19.10.2019 od 9:30 – 20.10.2019 do 12:00

127862.jpg

Program semináře:

sobota 19. 10.

9:30–10:00 prezence, zahájení

10:00–12:00 Milan Halousek – Když se Houston nedívá…

14:00–15:45 Dušan Majer – Stanice Gateway u Měsíce

16:00–17:45 Ing. František Hruška – První československé družice ve vesmíru


neděle 20. 10.

9:00–12:00 RNDr. Jiří Grygar, CSc. – Kam kráčí kosmonautika aneb Není všechno zlato, co se třpytí

Planetárium Ostrava zve všechny zájemce! 

 

Anotace přednášek

Když se Houston nedívá…
Létat do kosmu je zodpovědné a nebezpečné povolání - ale i při velkém množství práce si kosmonauti musí najít čas na jídlo, spánek a relaxaci. Co se děje na oběžné dráze, když se řídící středisko nedívá? Jak si kosmonauti připravují oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Jak se myjí a chodí na záchod, a jak se kosmonautům na kosmické stanici spí? A je v kosmu místo třeba i na sex?

Stanice Gateway u Měsíce
Mezinárodní vesmírná stanice nám výrazně rozšířila obzory, ale nebude tu věčně. Mezinárodní partneři se proto již začínají zamýšlet nad jejím nástupcem, který by měl vyrůst v blízkosti Měsíce. Tato stanice by nám měla pomoci připravit se na let k Marsu.

První československé družice ve vesmíru
Československo patřilo k zemím, které dokázaly vyrobit své vlastní družice už v 70. letech minulého století. Tou první byl Magion 1, po něm následovaly další. Co všechno předcházelo vypuštění družic, s jakými problémy se českoslovenští vědci potýkali, jaký byl jejich vědecký přínos a jaký osud měly první československé družice nám svým vyprávěním zprostředkuje František Hruška, který se osobně účastnil vývoje a náročných zkoušek při výrobě družic Magion 2 až Magion 5, včetně prací na kosmodromu.

Kam kráčí kosmonautika aneb Není všechno zlato, co se třpytí
Veřejnost stále vidí za slovem kosmonautika kosmonauty či astronauty a zajímá se pouze o tuto dnes spíše okrajovou součást kosmonautiky. Převratné výsledky však přináší nepilotovaná robotická kosmonautika, jak při dálkovém průzkum Země, tak při studiu objektů Sluneční soustavy i vzdáleného vesmíru. Špičkové kosmonautické projekty se rodí v agenturách NASA, ESA, čínské CMSA a japonské JAXA. Na vzestupu je i kosmicka aktivita Indie, ale zato Roskosmos prožívá úpadek. Přednáška připomene převratné kosmické projekty nedávno ukončené, ale hlavně ty, které jsou v současné době dlouhodobě aktivní a přinášejí unikátní výsledky. Rozvíjí se i velmi cenná spolupráce mezi výzkumem vesmíru pomocí robotických sond a obřích pozemních aparatur.
 




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Magion 1, Goddard Space Flight Center, Space X, 50. výročí, Novinky, Kosmonautika


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »