Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Poznávání našeho vesmíru pomocí gravitačních vln

Poznávání našeho vesmíru pomocí gravitačních vln

Veřejná přednáška Barryho Barishe, laureáta Nobelovy ceny za fyziku 2017. Přednáška bude vysílána na YouTube. Po přednášce bude Barry odpovídat na vaše otázky! Pište je česky, nebo anglicky na Slido.

Místo konání akce: Online
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 03.08.2020 od 20:00

Barry Barish studoval fyziku na University of California, Berkeley, kde v roce 1962 získal doktorát v experimentální částicové fyzice. Poté přešel na místo postdoka na California Institute of Technology a pokračoval tam v bohatém akademickém a vědeckém životě. Profesorem fyziky se stal v roce 1972. Na prestižní pozici Maxine and Ronald Linde Professor of Physics pracoval od roku 1991 a emeritním profesorem se stal v roce 2005. V roce 2018 začal pracovat na University of California v Riverside.

Barry se podílel na experimentech ve Stanfordském SLAC a na neutrinovém experimentu ve Fermi National Accelerator Laboratory (FNAL), který objevil neutrální proudy. Od roku 1980 řídil experiment MACRO v podzemní laboratoři Gran Sasso, který hledal magnetické monopóly a studoval interakce neutrin. Pracoval na přípravě experimentů pro ambiciózní urychlovač SSC, tento projekt byl však bohužel v roce 1993 zastaven.

V roce 1994 vstoupil Barry Barish do projektu LIGO (Laboratoř pro detekci gravitačních vln prostřednictvím laserové interferometrie), který měl potíže s financováním, a poté, co výrazně modifikoval technický návrh a organizační strukturu experimentu, se stal hlavním řešitelem projektu financovaného americkou Národní vědeckou agenturou (NSF). V roce 1997 byla ustavena LIGO Scientific Collaboration (LSC) a Barry se stal jejím ředitelem.

LIGO byl navržen jako postupně zdokonalovaný experiment: po „počátečním LIGO“ následoval „pokročilý LIGO“, který již během prvního běhu v září 2015 objevil gravitační vlny ze srážky dvou masivních černých děr. Epochální úspěch experimentu LIGO byl již v roce 2017 oceněn Nobelovou cenou za fyziku pro Barryho Barishe a jeho kolegy Rainera Weisse a Kipa S. Thorna.

Barry Barish je skvělý příklad vědce, který dokázal vize a plány velmi nelehkého experimentu proměnit v realitu, tedy experiment, který začal přinášet fundamentální poznatky pro celé lidstvo.

Fyzikální komunita je týmu experimentu LIGO vděčná za objev gravitačních vln, ke kterému v nemalé míře přispěl Barry Barish svou houževnatostí a schopností vedení. Pro částicovou komunitu je velmi potěšující, že gravitační vlny byly objeveny také díky jeho zkušenostem z částicových experimentů a kolaborací kolem nich.

Příběh pokračuje: V letech 2006 až 2013 Barry vedl pracovní skupinu „the Global Design Effort of the International Linear Collider“, která připravila technický návrh lineárního urychlovače ILC, jehož stavba a provoz je zatím stále nadějí do budoucnosti.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Gravitační vlny


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2025 A6 (Lemmon).

Kometa C/2025 A6 (Lemmon). Měřítko snímku je 2.2"/px (proti originálu 2x zmenšeno), sever je nahoře, východ vlevo. Výška nad obzorem zhruba 20 stupňů. Mezery ve stopách hvězd vznikly vyházením snímků se stopami družic v těsné blízkosti obrazu komety. Vzdálenost od Země 2.061 au, od Slunce 1.503 au.

Další informace »