Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Poznávání našeho vesmíru pomocí gravitačních vln

Poznávání našeho vesmíru pomocí gravitačních vln

Veřejná přednáška Barryho Barishe, laureáta Nobelovy ceny za fyziku 2017. Přednáška bude vysílána na YouTube. Po přednášce bude Barry odpovídat na vaše otázky! Pište je česky, nebo anglicky na Slido.

Místo konání akce: Online
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 03.08.2020 od 20:00

Barry Barish studoval fyziku na University of California, Berkeley, kde v roce 1962 získal doktorát v experimentální částicové fyzice. Poté přešel na místo postdoka na California Institute of Technology a pokračoval tam v bohatém akademickém a vědeckém životě. Profesorem fyziky se stal v roce 1972. Na prestižní pozici Maxine and Ronald Linde Professor of Physics pracoval od roku 1991 a emeritním profesorem se stal v roce 2005. V roce 2018 začal pracovat na University of California v Riverside.

Barry se podílel na experimentech ve Stanfordském SLAC a na neutrinovém experimentu ve Fermi National Accelerator Laboratory (FNAL), který objevil neutrální proudy. Od roku 1980 řídil experiment MACRO v podzemní laboratoři Gran Sasso, který hledal magnetické monopóly a studoval interakce neutrin. Pracoval na přípravě experimentů pro ambiciózní urychlovač SSC, tento projekt byl však bohužel v roce 1993 zastaven.

V roce 1994 vstoupil Barry Barish do projektu LIGO (Laboratoř pro detekci gravitačních vln prostřednictvím laserové interferometrie), který měl potíže s financováním, a poté, co výrazně modifikoval technický návrh a organizační strukturu experimentu, se stal hlavním řešitelem projektu financovaného americkou Národní vědeckou agenturou (NSF). V roce 1997 byla ustavena LIGO Scientific Collaboration (LSC) a Barry se stal jejím ředitelem.

LIGO byl navržen jako postupně zdokonalovaný experiment: po „počátečním LIGO“ následoval „pokročilý LIGO“, který již během prvního běhu v září 2015 objevil gravitační vlny ze srážky dvou masivních černých děr. Epochální úspěch experimentu LIGO byl již v roce 2017 oceněn Nobelovou cenou za fyziku pro Barryho Barishe a jeho kolegy Rainera Weisse a Kipa S. Thorna.

Barry Barish je skvělý příklad vědce, který dokázal vize a plány velmi nelehkého experimentu proměnit v realitu, tedy experiment, který začal přinášet fundamentální poznatky pro celé lidstvo.

Fyzikální komunita je týmu experimentu LIGO vděčná za objev gravitačních vln, ke kterému v nemalé míře přispěl Barry Barish svou houževnatostí a schopností vedení. Pro částicovou komunitu je velmi potěšující, že gravitační vlny byly objeveny také díky jeho zkušenostem z částicových experimentů a kolaborací kolem nich.

Příběh pokračuje: V letech 2006 až 2013 Barry vedl pracovní skupinu „the Global Design Effort of the International Linear Collider“, která připravila technický návrh lineárního urychlovače ILC, jehož stavba a provoz je zatím stále nadějí do budoucnosti.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Gravitační vlny


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »