O víkendu 15. - 16. září 2018 proběhne v prostorách hvězdárny Ondřejov praktikum. Celá akce bude zaměřená na kresby sluneční fotosféry, jejich zpracování a statistické údaje, které z nich můžeme získat pro bližší pochopení vývoje sluneční aktivity.
Místo konání akce: Ondřejov, Česko Typ akce: Nezařazeno Termín konání akce: 15.09.2018 od 7:30 – 16.09.2018 do 11:45
Sluneční sekce ve spolupráci s Hvězdárnou Ondřejov a Hvězdárnou Františka Pešty pořádá:
Praktikum pozorovatelů Slunce - zákresy
Zákresy sluneční fotosféry jsou jedním z nejstarších a technicky nejméně náročných metod pozorování Slunce, která má stále vedoucí místo ve výzkumu dlouhodobého vývoje sluneční aktivity. Na výzkum cyklů sluneční aktivity je potřeba mít co nejdelší datovou řadu pozorovanou stejnou metodou. Význam systematického pozorování metodou kresby tedy stoupá s každým dalším rokem. Astronomů, pozorujících Slunce nedigitální metodou ubývá, navzdory samotnému využití tedy nejen vzdělávacímu, ale i možnosti připojit se do mezinárodních databází.
Základní informace
Praktikum se bude konat v prostorách Ondřejovské hvězdárny ve dnech 15. - 16. 9. 2018. Za akci se neplatí konferenční poplatek - stravu nehradíme.
Ubytování je možné ve vlastních spacích pytlích v seminární místnosti (zdarma) nebo v ubytovně (nabídku zašleme na vyžádání mailem). Možnost ubytování od pátku 14. 9. 2018.
Sobotní oběd si každý účastník řeší sám - možný domluvený oběd v místní hospůdce (cena 120 Kč) nebo v pizzerii, jinak k dispozici mikrovlnná trouba a lednička. Večeře je řešená formou opékání na ohni, popř. grilováním pod střechou altánku - suroviny, které si přivezete je opět možné dát do ledničky.
Přednášející
Vlastislav Feik - pracovník Hvězdárny Františka Pešty, vedoucí sítě ČESLOPOL Martina Exnerová - pracovnice sluneční patroly na Slunečním oddělení Astronomického ústavu AV ČR Maciej Zapiór - vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Mgr. Jan Jurčák PhD - vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Přihlášení účasti
počet míst je omezen
Pro přihlášení na praktikum napište mail na: sunwatchasu.cas.cz s informacemi: Jméno, příjmení, organizace (nepovinné), oběd - ano/ne a ubytování 1/2 noci
Přihláška je závazná! Uzávěrka přihlášení je 31. 8. 2018 - prodlouženo.
Program
Sobota 15. 9. 2018
07:30 - 08:00 prezence v seminární místnosti Slunečního oddělení
08:00 - 08:30 úvod a základní informace
08:30 - 10:00 pozorování Slunce metodou zákresu 10:00 - 10:30 přestávka
10:30 - 13:00 základní zpracování kresby 13:00 - 15:00 obědová pauza
15:00 - 15:30 prohlídka slunečního spektrografu
15:30 - 18:00 zpracovávání protokolů, sluneční indexy, pozorování pouhým okem a zákresy bez projekce
18:00 - 18:30 přednáška: Solarografie - přednáší Maciej Zapiór
18:30 - 19:00 přednáška: Seismologie protuberancí Maciej Zapiór 19:00 večeře, oheň
Neděle
09:00 - 10:30 statistické zpracovávání kreseb, síť ČESLOPOL
10:30 - 11:30 přednáška: Podstata slunečních skvrn - přednáší Jan Jurčák
11:30 - 11:45 ukončení praktika
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
