O víkendu 15. - 16. září 2018 proběhne v prostorách hvězdárny Ondřejov praktikum. Celá akce bude zaměřená na kresby sluneční fotosféry, jejich zpracování a statistické údaje, které z nich můžeme získat pro bližší pochopení vývoje sluneční aktivity.
Místo konání akce: Ondřejov, Česko Typ akce: Nezařazeno Termín konání akce: 15.09.2018 od 7:30 – 16.09.2018 do 11:45
Sluneční sekce ve spolupráci s Hvězdárnou Ondřejov a Hvězdárnou Františka Pešty pořádá:
Praktikum pozorovatelů Slunce - zákresy
Zákresy sluneční fotosféry jsou jedním z nejstarších a technicky nejméně náročných metod pozorování Slunce, která má stále vedoucí místo ve výzkumu dlouhodobého vývoje sluneční aktivity. Na výzkum cyklů sluneční aktivity je potřeba mít co nejdelší datovou řadu pozorovanou stejnou metodou. Význam systematického pozorování metodou kresby tedy stoupá s každým dalším rokem. Astronomů, pozorujících Slunce nedigitální metodou ubývá, navzdory samotnému využití tedy nejen vzdělávacímu, ale i možnosti připojit se do mezinárodních databází.
Základní informace
Praktikum se bude konat v prostorách Ondřejovské hvězdárny ve dnech 15. - 16. 9. 2018. Za akci se neplatí konferenční poplatek - stravu nehradíme.
Ubytování je možné ve vlastních spacích pytlích v seminární místnosti (zdarma) nebo v ubytovně (nabídku zašleme na vyžádání mailem). Možnost ubytování od pátku 14. 9. 2018.
Sobotní oběd si každý účastník řeší sám - možný domluvený oběd v místní hospůdce (cena 120 Kč) nebo v pizzerii, jinak k dispozici mikrovlnná trouba a lednička. Večeře je řešená formou opékání na ohni, popř. grilováním pod střechou altánku - suroviny, které si přivezete je opět možné dát do ledničky.
Přednášející
Vlastislav Feik - pracovník Hvězdárny Františka Pešty, vedoucí sítě ČESLOPOL Martina Exnerová - pracovnice sluneční patroly na Slunečním oddělení Astronomického ústavu AV ČR Maciej Zapiór - vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Mgr. Jan Jurčák PhD - vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Přihlášení účasti
počet míst je omezen
Pro přihlášení na praktikum napište mail na: sunwatchasu.cas.cz s informacemi: Jméno, příjmení, organizace (nepovinné), oběd - ano/ne a ubytování 1/2 noci
Přihláška je závazná! Uzávěrka přihlášení je 31. 8. 2018 - prodlouženo.
Program
Sobota 15. 9. 2018
07:30 - 08:00 prezence v seminární místnosti Slunečního oddělení
08:00 - 08:30 úvod a základní informace
08:30 - 10:00 pozorování Slunce metodou zákresu 10:00 - 10:30 přestávka
10:30 - 13:00 základní zpracování kresby 13:00 - 15:00 obědová pauza
15:00 - 15:30 prohlídka slunečního spektrografu
15:30 - 18:00 zpracovávání protokolů, sluneční indexy, pozorování pouhým okem a zákresy bez projekce
18:00 - 18:30 přednáška: Solarografie - přednáší Maciej Zapiór
18:30 - 19:00 přednáška: Seismologie protuberancí Maciej Zapiór 19:00 večeře, oheň
Neděle
09:00 - 10:30 statistické zpracovávání kreseb, síť ČESLOPOL
10:30 - 11:30 přednáška: Podstata slunečních skvrn - přednáší Jan Jurčák
11:30 - 11:45 ukončení praktika
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
