O víkendu 15. - 16. září 2018 proběhne v prostorách hvězdárny Ondřejov praktikum. Celá akce bude zaměřená na kresby sluneční fotosféry, jejich zpracování a statistické údaje, které z nich můžeme získat pro bližší pochopení vývoje sluneční aktivity.
Místo konání akce: Ondřejov, Česko Typ akce: Nezařazeno Termín konání akce: 15.09.2018 od 7:30 – 16.09.2018 do 11:45
Sluneční sekce ve spolupráci s Hvězdárnou Ondřejov a Hvězdárnou Františka Pešty pořádá:
Praktikum pozorovatelů Slunce - zákresy
Zákresy sluneční fotosféry jsou jedním z nejstarších a technicky nejméně náročných metod pozorování Slunce, která má stále vedoucí místo ve výzkumu dlouhodobého vývoje sluneční aktivity. Na výzkum cyklů sluneční aktivity je potřeba mít co nejdelší datovou řadu pozorovanou stejnou metodou. Význam systematického pozorování metodou kresby tedy stoupá s každým dalším rokem. Astronomů, pozorujících Slunce nedigitální metodou ubývá, navzdory samotnému využití tedy nejen vzdělávacímu, ale i možnosti připojit se do mezinárodních databází.
Základní informace
Praktikum se bude konat v prostorách Ondřejovské hvězdárny ve dnech 15. - 16. 9. 2018. Za akci se neplatí konferenční poplatek - stravu nehradíme.
Ubytování je možné ve vlastních spacích pytlích v seminární místnosti (zdarma) nebo v ubytovně (nabídku zašleme na vyžádání mailem). Možnost ubytování od pátku 14. 9. 2018.
Sobotní oběd si každý účastník řeší sám - možný domluvený oběd v místní hospůdce (cena 120 Kč) nebo v pizzerii, jinak k dispozici mikrovlnná trouba a lednička. Večeře je řešená formou opékání na ohni, popř. grilováním pod střechou altánku - suroviny, které si přivezete je opět možné dát do ledničky.
Přednášející
Vlastislav Feik - pracovník Hvězdárny Františka Pešty, vedoucí sítě ČESLOPOL Martina Exnerová - pracovnice sluneční patroly na Slunečním oddělení Astronomického ústavu AV ČR Maciej Zapiór - vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Mgr. Jan Jurčák PhD - vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Přihlášení účasti
počet míst je omezen
Pro přihlášení na praktikum napište mail na: sunwatchasu.cas.cz s informacemi: Jméno, příjmení, organizace (nepovinné), oběd - ano/ne a ubytování 1/2 noci
Přihláška je závazná! Uzávěrka přihlášení je 31. 8. 2018 - prodlouženo.
Program
Sobota 15. 9. 2018
07:30 - 08:00 prezence v seminární místnosti Slunečního oddělení
08:00 - 08:30 úvod a základní informace
08:30 - 10:00 pozorování Slunce metodou zákresu 10:00 - 10:30 přestávka
10:30 - 13:00 základní zpracování kresby 13:00 - 15:00 obědová pauza
15:00 - 15:30 prohlídka slunečního spektrografu
15:30 - 18:00 zpracovávání protokolů, sluneční indexy, pozorování pouhým okem a zákresy bez projekce
18:00 - 18:30 přednáška: Solarografie - přednáší Maciej Zapiór
18:30 - 19:00 přednáška: Seismologie protuberancí Maciej Zapiór 19:00 večeře, oheň
Neděle
09:00 - 10:30 statistické zpracovávání kreseb, síť ČESLOPOL
10:30 - 11:30 přednáška: Podstata slunečních skvrn - přednáší Jan Jurčák
11:30 - 11:45 ukončení praktika
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii
Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov.
Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581).
Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1.
Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s.
Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′.
Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra.
Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu.
Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
8.10. až 1.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
