Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Předání Nušlovy ceny prof. Druckmüllerovi

Předání Nušlovy ceny prof. Druckmüllerovi

Česká astronomická společnost udělí v pondělí 4. prosince v 18 hodin své nejvyšší ocenění Nušlovu cenu prof. Miloslavu Druckmülerovi za výsledky světového významu při matematickém zpracování obrazu zatmění Slunce. Následovat bude laureátská přednáška. Před předáním v 17 hodin bude promítnut dokumentární film HELIOS o prof. Druckmülerovi.

Místo konání akce: Hvězdárna a planetárium Brno
Typ akce: Akce ČAS
Termín konání akce: 04.12.2023 od 17:00 do 20:00

Úplné zatmění Slunce 2020 Autor: Miloslav Druckmüller
Úplné zatmění Slunce 2020
Autor: Miloslav Druckmüller
Výsledky pozorování a následné numerické zpracování snímků sluneční korony numerickou technikou vypracovanou prof. Druckmüllerem dnes uznává již celá odborná veřejnost v oblasti fyziky Slunce. Aplikace jeho numerických filtrů na série snímků s různou expoziční dobou  přinesla zásadně nové poznatky o jemné struktuře sluneční korony, o propojení jednotlivých paprsků a výtrysků a o dynamice vývoje. Na konkretních datech přesvědčil odbornou veřejnost, že vedle radiálních struktur ve sluneční koroně existují i slabé struktury s tvarem oblouků orientovaných tangenciálně, což studium slunečního magnetického pole sice předvídalo, ale dosud aplikované radiální filtry tyto oblouky numericky potlačovaly. Výsledky publikované prof. Druckmüllerem v odborných časopisech si ve světě získaly vážnost a dělají dobré jméno jak české vědě tak i České astronomické společnosti.     

V pondělí 4. prosince 2023 ještě před slavnostním předáním Nušlovy ceny, proběhne na tom samém místě, tedy na Hvězdárně a planetáriu Brno od 17 hodin promítání filmu Helios, který je dokumentem zachycujícím práci profesora Miloše Druckmüllera.

Neuvěřitelný příběh původně amatérského fotografa slunečního zatmění Miloslava Druckmüllera, který svou vytrvalostí a invencí způsobil světový průlom ve výzkumu Slunce... Pro vědce Slunce není jen zářící koule na obloze, která nám dává světlo a teplo, je to vesmírné těleso, jehož bouřlivé procesy mohou zničit naši civilizaci. Zkoumání mechanismů magnetického pole Slunce je možné jen v momentu úplného zatmění. Je tu ale háček. Zatmění trvá jen pár minut, během kterých je nutno co nejlépe všechno zaznamenat a potom výsledky matematicky zpracovat. Ačkoli by chování Slunce mohlo zničit energetickou síť, na níž závisíme, jeho výzkum se díky tomuto problému dlouho nehýbal z místa. Pak ale přišel brněnský profesor matematiky Miloslav Druckmüller s neobyčejným nápadem, který všechno změnil. Co bylo zpočátku jen osobním koníčkem provozovaným o dovolených, změnilo se ve spolupráci s vědci celého světa i NASA – a také ve slavné vizuálně fascinující záběry. Dokumentární film Helios zachycující neuvěřitelný příběh českého vědce je zároveň portrétem, populárně vědeckým filmem i road movie po americkém Západě, kde se v roce 2017 sledování „Velkého amerického zatmění“ stalo společenským fenoménem.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Nušlova cena, Miloslav Druckmüller


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »