< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Přednáška: Dobytí jižního hvězdnatého ráje

Přednáška: Dobytí jižního hvězdnatého ráje

Zavítejte na poutavou cestopisnou přednášku Petra Horálka o cestách za nejkrásnějším hvězdným nebem do exotického Tichomoří. Součástí programu bude také výstava a autogramiáda stejnojmenné knihy lektora.

Místo konání akce: Raisova 310, Jičín, Česká republika
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 15.12.2016 od 18:00 do 20:00

Petr Horálek
Fotograf, spisovatel a popularizátor astronomie

Dobytí jižního hvězdnatého ráje
Daleko od Evropy, jižně od rovníku a hluboko v Pacifiku leží oblast, která je na mapách světa zběžně značená až děsivou prázdnotou. Ale přesto právě v těchto světových končinách se rozkládají souostroví tak překrásná, že se bez nadsázky nazývají rájem. A ne jen pro svůj exotický kolorit, nýbrž i pro hvězdnaté nebe, pod kterým se tají dech. Pro Čecha je tento ráj tak vzdálený, že se stává snadno (nejen) finančně nedostupným. To ovšem byla výzva pro českého astronoma, cestovatele a fotografa Petra Horálka, který zatoužil tento ráj Cookových ostrovů navštívit a v jistém smyslu dobýt tak, jak v roce 1492 Kryštof Kolumbus tehdy Nový svět. Jaké strasti ho provázely? Jak tedy dobyl „svůj“ ráj? A co vlastně nabízí opravdu tmavá hvězdnatá tichomořská obloha, že se pro ni vyplatí cestovat přes půlku světa? Nejen to se na přednášce dozvíte.

Přednáška se uskuteční v jičínské hvězdárně a součástí bude také výstava fotek a autogramiáda lektorovy knihy "Dobytí jižního hvězdnatého ráje".

Video: Upoutávka na knihu Dobytí jižního hvězdnatého ráje




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Přednáška , Dobytí jižního hvězdnatého ráje, Petr Horálek, Hvězdárna Jičín, Centrum přírodních věd Hvězdárna Jičín

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »