Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Přednáška: Věda a svoboda

Přednáška: Věda a svoboda

Přednáška Věda a svoboda 6. června 2016 nás zavede ke Galileovi a Keplerovi...

Místo konání akce: Náměstí 17, 594 01 Velké Meziříčí, Česká republika
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 06.06.2016 od 20:00 do 22:00

V rámci 10. ročníku Evropského festivalu filosofie ve Velkém Meziříčí proběhne 6. června 2016 od 20 hodin přednáška manželů Hadravových, autorů populární knihy "Hvězdný posel / Rozprava s Hvězdným poslem", s názvem "Věda a svoboda". Povídání nás zavede mezi nejzajímavější období a osobnosti historie (nejen české) astronomie.

Věda a svoboda: Pravý filosof musí mít svobodnou mysl...
Přednáší doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. a PhDr. Alena Hadravová, CSc.

Příběh první: Galileo Galilei a Johannes Kepler
Galileo Galilei a Johannes Kepler jsou příkladem raně novověkých vědců, kteří položili základy moderní astronomie a fyziky, a tím i rozvoje techniky v následujících staletích. Při své práci však museli řešit nejen odborné problémy, ale také překonávat společenské překážky, omezující vědecké poznání z ideologických a mocenských důvodů. Studium vlastních spisů těchto autorů nám odkrývá obtíže vzniku jejich průkopnické práce a zároveň ukazuje na potřebu tvůrčí svobody i v dnešní společnosti.

Příběh druhý: Astronom a Husův přítel Křišťan z Prachatic
V prvním století existence pražské univerzity na ní působil mistr Křišťan z Prachatic, starší přítel mistra Jana Husa, autor didakticky skvěle podaných traktátů o stavbě a užití astronomického přístroje astrolábu. Pro své kvality dílo vyšlo roku 1477 v italské Perugii tiskem jako vůbec první pojednání o astrolábu na světě, a to ve velké konkurenci desítek dalších textů o tomto přístroji s antickými kořeny. Vydáno bylo ovšem pod cizím jménem, protože autor z kacířských husitských Čech byl pro ostatní Evropu nežádoucí osobností. V přednášce budou shrnuty mj. důkazy o Křišťanově autorství obou spisů, známé teprve několik let.

Sám Petr Hadrava k přednášce dodává: "Předmětem přednášek bude seznámení s problematikou prvních teleskopických pozorování Galilea Galileiho a společenských dopadů vědy v raném novověku na základě nedávno vydaného překladu Galileiho Hvězdného posla a Keplerovy Rozpravy. Ve druhém povídání se podíváme ještě hlouběji do dějin astronomie, do husitského období na práci Křišťana z Prachatic o astrolábu."




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Rozprava s hvězdným poslem, Alena Hadravová, Hvězdný posel, Petr Hadrava, Přednáška 


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »