Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Proč c(h)tít tmavou noční oblohu?

Proč c(h)tít tmavou noční oblohu?

Beseda Jana Zítky a Petra Štarhy o světelném smogu, hvězdách a zdravém spánku.

Místo konání akce: Tyršova 1001, Nové Město na Moravě, Česko
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 13.03.2019 od 18:00 do 19:30

Velká část obyvatel naší planety žije v oblastech, kde kvůli velkému množství umělého světla rozptýleného v atmosféře mohou v noci spatřit sotva několik desítek hvězd. V posledních desetiletích narostlo ve vyspělých oblastech naší planety množství umělého světla v noci natolik, že lze mluvit o globálním problému, kvůli kterému některé státy zavádí opatření ať už v podobě zákonů nebo alespoň úpravou norem. Společenská diskuze na téma Světelného znečištění je však teprve v počátcích. V ČR se tato problematika začala na vládní úrovni diskutovat teprve v posledních dvou letech.

Ukazuje se, že ztráta pohledu na hvězdy není zdaleka jediným negativním důsledkem světelného znečištění. Během milionů let se život na naší planetě přizpůsobil pravidelnému střídání dne a noci, tedy světla a tmy a většina živočichů, včetně člověka a téměř všechny rostliny, řídí svoji životní aktivitu podle množství světla ve svém okolí. Tak jako potřebujeme pro své zdraví dostatek světla ve dne, tak je nám zapotřebí i dostatek tmy v noci. Dopady světelného znečištění jsou rozmanité a postihují téměř všechny obyvatele vyspělého světa. Světelné znečištění představuje riziko bezpečnostní, zdravotní i ekologické, ochuzuje nás o pohled na hvězdnou oblohu a stojí mnoho peněz i energie – zbytečně. Odhaduje se, že jenom v ČR se za světlo, svítící tam, kam nemá nebo tehdy, když ho nepotřebujeme, zaplatí 2 miliardy Kč za rok. Ale co s tím? Nikdo z nás neuvažuje o tom, že by se mělo v noci zcela zhasnout a vrátit náš svět zpět do 18. století, ale dodržováním několika jednoduchých zásad je možné nežádoucí důsledky nočního osvětlování do značné míry omezit. Tyto zásady se týkají především: 1) Směru svícení 2) Intenzity světla a její regulace v průběhu času 3) Barvy světla.

V našem regionu za jasné noci, mimo světla pouličních lamp, zatím stále ještě spatříme mléčnou dráhu a tisíce hvězd. S vědomím, že tmavou noční oblohu na Vysočině lze považovat za opravdové přírodní bohatství, které si zaslouží naši pozornost a ochranu, iniciovali amatérští astronomové Jan Zítka a Petr Štarha podepsání „Memoranda o zachování tmavé noční oblohy na Bystřicku“.

Iniciátoři bystřického memoranda usilují o to, aby myšlenku ohleduplného nočního osvětlování přijalo za svou co nejvíce měst a obcí. Proto srdečně zvou na besedu, kde se dozvíte více nejen o memorandu, ale také o problematice světelného znečištění.

 

Více na stránkách Kulturního domu.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Světelné znečištění, Tmavá obloha


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »