Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Světové, evropské a české rekordy počasí a podnebí

Světové, evropské a české rekordy počasí a podnebí


Místo konání akce: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Vsetínská 78, Valašské Meziříčí, Česko
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 07.11.2018 od 18:00 do 19:30

Velmi často, zejména pak při intenzívních srážkách, slýcháváme z médií nebo čteme na Internetu, že tam a tam napršelo za 3 hodiny 30 mm srážek, nebo třeba za 24 hodin 70 mm. Zvídavý posluchač či čtenář si pak klade otázku, zda je to hodně nebo málo.

Přeháňka nad hvězdárnou Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí / Jiří Srba
Přeháňka nad hvězdárnou
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí / Jiří Srba

Abychom se v těchto informacích alespoň trochu vyznali, potom musíme vědět, jaké jsou srážkové extrémy u nás v Česku, v Evropě, či na celé Zemi. To co bude ještě zcela normálním deštěm v indické Cherrapunjí (jedno z nejdeštivějších míst na Zemi), bude v Česku třeba velkou srážkovou katastrofou. Nebo třeba naopak, když v Ostravě naprší za 1 hodinu 50 mm, což může způsobit velký problém v našem městě, tak na ostrově Réunion v indickém oceánu to budou považovat za příjemný deštík a nikdo si toho tam ani nevšimne. Obdobné to je s extrémy teploty vzduchu, extrémy sněhové pokrývky, či rychlosti větru.

Určitě si vše co uslyšíte, nezapamatujete, ale budete aspoň trochu vědět, nebo budete umět odhadnout jaký déšť, či přeháňka může být významná, či nebezpečná a která asi nikoliv či jaká teplota vzduchu může působit vážné problémy lidem či technice.

Přednáší Mgr. Miroslav Řepka, ČHMU

Další informace: https://www.astrovm.cz/cz/program/kalendar-akci/svetove-evropske-a-ceske-rekordy-pocasi-a-podnebi.html

 

Tato akce je součástí programu Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR.

Více informací o akci a programu TVT naleznete na webových stránkách www.tydenvedy.cz/.

Týden vědy a techniky AV ČR Autor: AV ČR
Týden vědy a techniky AV ČR
Autor: AV ČR




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Meteorologie, Klimatologie, Týden vědy a techniky, Hvězdárna Valašské Meziříčí


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »