Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Úvod do astrofyziky gama záblesků

Úvod do astrofyziky gama záblesků

Tato přednáška je stručným úvodem do astrofyziky gama záblesků a pokrývá období od jejich objevu až po nedávné pozorovatelské pokroky.

Místo konání akce: Matematický ústav AV ČR, Žitná 25, Nové Město, Praha, Česko
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 18.10.2019 od 17:00 do 17:45

Gama záblesky jsou jedny z nejjasnějších explozí ve vesmíru. Na obloze se objevují přibližně jednou za den a trvají od zlomku sekundy do několika set či dokonce tisíce sekund. Po více než čtyřiceti letech od jejich objevu a po mnoha průkopnických pokrocích za pomoci vesmírných misí i pozemních observatoří zůstává stále mnoho aspektů jejich vzniku neprobádána. Shrnu zde stav dosavadních pozorování od prvotní fáze vývoje gama záblesku až po jejich dosvity a to včetně navržených teoretických modelů. Takzvané dlouhé gama záblesky jsou spojeny s kolapsy masivních hvězd, kdežto krátké gama záblesky vznikají při srážce kompaktních objektů jakými jsou neutronové hvězdy a při kterých vznikají kilonovy. Teorie předpokládá, že i srážky černých děr s neutronovými hvězdami mohou vytvářet krátké gama záblesky. Takové extrémní vesmírné kolize jsou silnými zdroji gravitačních vln a skrývají velké možnosti porozumění v různých oblastech astrofyziky a v kosmologii. Nedávný objev zdroje gravitačních vln GW170817 pocházející ze srážky dvou neutronových hvězd následovaný krátkým gama zábleskem GRB170817A byl významným milníkem v tzv. „multi-messenger“ astronomii. V současné době vzniká mnoho vesmírných misí, jejichž cílem je využívat flotily nanosatelitů k monitorování a lokalizaci těchto extrémních událostí a které mohou v budoucnosti přinést mnoho zajímavých objevů.

Přednáší RNDr. Jakub Řípa, Ph.D. Astronomický ústav UK




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Přednáška , Gama záblesk


28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Antares a ISS

Na správném místě, ve správný čas bohužel jen s mobilem. (O průletu ISS jsem předem nevěděl)

Další informace »