Gama záblesky jsou jedny z nejjasnějších explozí ve vesmíru. Na obloze se objevují přibližně jednou za den a trvají od zlomku sekundy do několika set či dokonce tisíce sekund. Po více než čtyřiceti letech od jejich objevu a po mnoha průkopnických pokrocích za pomoci vesmírných misí i pozemních observatoří zůstává stále mnoho aspektů jejich vzniku neprobádána. Shrnu zde stav dosavadních pozorování od prvotní fáze vývoje gama záblesku až po jejich dosvity a to včetně navržených teoretických modelů. Takzvané dlouhé gama záblesky jsou spojeny s kolapsy masivních hvězd, kdežto krátké gama záblesky vznikají při srážce kompaktních objektů jakými jsou neutronové hvězdy a při kterých vznikají kilonovy. Teorie předpokládá, že i srážky černých děr s neutronovými hvězdami mohou vytvářet krátké gama záblesky. Takové extrémní vesmírné kolize jsou silnými zdroji gravitačních vln a skrývají velké možnosti porozumění v různých oblastech astrofyziky a v kosmologii. Nedávný objev zdroje gravitačních vln GW170817 pocházející ze srážky dvou neutronových hvězd následovaný krátkým gama zábleskem GRB170817A byl významným milníkem v tzv. „multi-messenger“ astronomii. V současné době vzniká mnoho vesmírných misí, jejichž cílem je využívat flotily nanosatelitů k monitorování a lokalizaci těchto extrémních událostí a které mohou v budoucnosti přinést mnoho zajímavých objevů.

Přednáší RNDr. Jakub Řípa, Ph.D. Astronomický ústav UK