Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Velké setkání ČAS

Velké setkání ČAS

Výkonný výbor ČAS srdečné zve na velmi očekávanou akci, na které se potkají profesionální a amatérští astronomové, představí svou činnost a zároveň se dozví, na čem pracují studenti astronomie na českých připadne slovenských univerzitách.

Místo konání akce: K Planetáriu 502, Ostrava-Krásné Pole, Česko
Typ akce: Akce ČAS
Termín konání akce: 10.06.2022 od 13:00 – 12.06.2022 do 14:30

Program

Pátek bude věnován vzájemnému setkaní studentů astronomie, kdy formou krátkých prezentaci představí, čím se zabývají. Podobné setkávaní dosud chybělo. Bude zajímavé i pro členy ČAS poznat nastupující generaci.

V sobotu a v neděli proběhne setkaní profesionálních a amatérských astronomů. Zvané přednášky profesionálních astronomů doplní představeni činnosti poboček a sekcí ČAS. Předpokládá se, že každá složka vyšle alespoň jednoho zástupce.

Logo České astronomické společnosti Autor: ČAS
Logo České astronomické společnosti
Autor: ČAS
V sobotu si připomeneme 100 let členství Československa v Mezinárodni astronomické unii.

Na setkaní bude předána některá z cen ČAS.

Zástupci národního koordinátora přijdou debatovat o celorepublikové akci Noc vědců.

Předpokládá se také zvýšená účast slovenských kolegů v návaznosti na podepsané memorandum se SAS.

Program zpestří společné shlédnutí pořadů v planetáriu či exkurze k superpočítači. Na exkurzi k superpočítači je třeba se registrovat (limit je 25 osob, přednost mají vážní zájemci).

Program bude upřesňován a doplňován dle došlých návratek.

Předběžný program

Organizační pokyny

Podrobné organizační informace

Z důvodu objednávky jídla, tisku jmenovek, atd. musí každý účastník zaslat s předstihem návratku, a to do 23. května na adresu cas@astro.cz.

Přibližně 50 % vašich nákladů na akci hradí ČAS. Pokud by přesto výše vlastních finančních nákladů někomu bránila v účasti, může v návratce požádat o individuální podporu.

Stravovaní bude probíhat v prostorách planetária. Doplatky za stravu jsou pátek 200 Kč, sobota, 300 Kč, neděle 100 Kč.

Ubytovaní je rezervováno v hotelu Garni na kolejích VŠB -TUO, dotovaná cena 500 Kč/noc na účastníka. V případě zájmu lze na vlastní náklady přespat i ze čtvrtka na pátek.

Za každou sekci a pobočku CAS je možné proplatit 1x cestovné na osobni automobil, pakliže jím přijede více účastníků nebo 1x cestovné hromadnou dopravou. Další cestovné mohou složky hradit ze svých rozpočtů (jde o náklad uznatelný z dotace RVS). Moznost individuální domluvy s hospodáři ČAS.

Studentům bude účast hradit vysílající univerzita (ČAS vystaví fakturu), profesionální astronomy vysílá jejich instituce.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: ČAS, Setkání složek


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »