Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Výstava: Ad Infinitum – Pohlédněte do hlubin vesmíru

Výstava: Ad Infinitum – Pohlédněte do hlubin vesmíru

Akademie věd ČR, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. a Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. vás srdečně zvou od 12. 5. 2017 do 4. 7. 2017 na unikátní výstavu Ad Infinitum (neboli „Do Nekonečna“), která bude ke zhlédnutí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Výstavu si budete moci prohlédnout v pracovní dny vždy mezi 10. a 18. hodinou.

Místo konání akce: Národní 3, Staré Město, Praha-Praha 1, Česko
Typ akce: Výstava
Termín konání akce: 12.05.2017 od 10:00 do 18:00

Poster k výstavě Ad Infinitum - Pohlédněte do hlubin vesmíru. Autor: AsÚ AV ČR
Poster k výstavě Ad Infinitum - Pohlédněte do hlubin vesmíru.
Autor: AsÚ AV ČR
Ad Infinitum neboli „Do Nekonečna“ je název výstavy, jež nás zavede do hlubin vesmíru, seznámí se špičkovým českým výzkumem a představí unikátní instalaci černé díry. Pojímá vesmír tak, jak ho nyní známe a jak ho zkoumají  vědci z Astronomického ústavu Akademie věd. Galerie Věda a umění propojuje jedinečným způsobem dva elementy – vědu a umění – a dává tak vzniknout ojedinělé  expozici, která nás přenese do prostoročasu kolem extrémně hmotného objektu ve vesmíru a umožní  zaposlouchat se  do  rentgenových vln převedených na frekvenci slyšitelného zvuku.

Výstava také přibližuje  mezinárodní výzkumné programy, jako je zapojení do Evropské jižní observatoře, Evropské kosmické agentury či evropského projektu Strong Gravity, zaměřujícího se na výzkum černých děr. Astronomický ústav AV ČR je významnou součástí těchto evropských výzkumů, představujících horizonty lidského poznání.

Černé díry jsou pro veřejnost vzrušujícím tématem, věřím, že výstava návštěvníky zaujme. K vidění budou navíc i mimořádné úspěchy české astronomie ve výzkumu vesmíru, kterých dosáhla ve spolupráci s těmi nejlepšími institucemi světa,“ dodává k instalaci jeden z autorů výstavy Pavel Suchan.

Černá díra na vlastní kůži

Černé díry poskytují klíčové spojení mezi Einsteinovou teorií gravitace a skutečnými kosmickými objekty, které mohou astronomové ve vesmíru pozorovat a studovat. Informace získané ze záření o různých vlnových délkách nám pomáhají pochopit radiační procesy probíhající v místech se silnou gravitací v blízkosti černých děr. Černé díry je téměř nemožné vidět přímo, proto pozorujeme hmotu pohybující se v těsné blízkosti těchto objektů. Ta buď krouží kolem nich, padá na ně, nebo je vyvrhována z jejich okolí a může odhalit jejich vlastnosti.

Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. je jednou z nejstarších vědeckých institucí a vedoucím vědeckým pracovištěm  v oboru  astronomie a astrofyziky v ČR. Významnou měrou se podílí na činnosti, jež umožňuje  členství České republiky v Evropské jižní observatoři (ESO) a Evropské kosmické agentuře (ESA). Čeští astronomové pracují v rámci evropské spolupráce mj. jako vedoucí  projektu Strong Gravity, který zkoumá extrémní vesmírné objekty.

Autoři výstavy

  • Michal Bursa
  • Michal Dovčiak
  • Soňa Ehlerová
  • Pavel Suchan
  • Jiří Svoboda

Výstavu financovala Akademie věd ČR a finančně podpořil výzkumný program Strategie AV21 a Astronomický ústav AV ČR.

Doprovodný program

Středa 24. května 2017, 17:00,galerie Věda a umění, Národní 3, Praha 1

  • Komentovaná prohlídka pro veřejnost. Vědci z Astronomického ústavu AV ČR zkoumající extrémně hmotné objekty ve vesmíru, především černé díry, vás provedou výstavou a vysvětlí, co by se s vámi dělo  v její blízkosti.

Sobota 10. června 2017, 19:00–01:00,Galerie Věda a umění, Národní 3, Praha 1

  • Pražská Muzejní noc. Pozorování noční oblohy dalekohledem v zahradě Akademie věd ČR. Komentované prohlídky s autory výstavy ve 20:00  a 22:00.

Středa 21. června 2017, 17:00,Galerie Věda a umění, Národní 3, Praha 1

  • Komentovaná prohlídka pro veřejnost. Vědci z Astronomického ústavu AV ČR zkoumající extrémně hmotné objekty ve vesmíru, především černé díry, vás provedou výstavou a vysvětlí, co by se s vámi dělo v její blízkosti.

Kontakt a další informace

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel: +420 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Web: www.asu.cas.cz nebo www.avcr.cz




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Výstava


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »