Planety sluneční soustavy dělíme na kamenné (Merkur, Venuše, Země, Mars), plynové (Jupiter, Saturn) a ledové (Uran, Neptun). Podle klasické představy nejprve vznikly ledové, pak plynné, a s určitým zpožděním kamenné planety. Srážky kamenných zárodků (planetesimál a protoplanet) se odehrávaly až 100 miliónů let po rozplynutí zárodečné mlhoviny.

Při přednášce prodiskutujeme novou představu o brzkém vzniku kamenných planet v mlhovině. Oběžné dráhy protoplanet (o hmotnostech 0.01 až 0.1 hmotnosti Země) jsou totiž velmi významně ovlivňovány okolním plynem, který může způsobit jejich přiblížení a tedy srážky za dobu kratší než 10 miliónů let.

Tato nová představa umožňuje elegantně vysvětlit některé ze základních vlastností sluneční soustavy, zejména malý Merkur, podobnost a blízkost Venuše a Země, nebo malý Mars.

Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v časopisu Nature Astronomy (Brož, Chrenko, Nesvorný, Dauphas, "Early terrestrial planet formation by torque-driven convergent migration of planetary embryos", Nat. Astron., 5, 898-902, 2021) a byly podpořeny Grantovou agenturou České republiky (č. 18-06083S).

Přednáší: doc. Mgr. Miroslav Brož, Ph.D.