Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Webinář k 25. výročí SMPH, z.s.

Webinář k 25. výročí SMPH, z.s.

Společnost pro meziplanetární hmotu Vás zve na webinář, který se bude konat k příležitosti 25. výročí založení SMPH, z. s. Akce se uskuteční online 14. listopadu 2020, program semináře níže.

Místo konání akce: Internet
Typ akce: Školení/Kurz/Workshop
Termín konání akce: 14.11.2020 od 9:30 do 17:30

Program webináře k 25. výročí SMPH, z.s. 14. 11. 2020 T 9.30 - 17.30

Zahájení:

  • 9.30 SEČ - přivítání účastníků předsedou SMPH, z.s., Martinem Zimou Informace o SMPH - slavíme 25 let činnosti, o webu, o připravovaných akcích a změnách.

Dopolední blok

  • 9.45 - 10.15 Pavol Habuda: MHV při pozorování meteorů, diskuse do 10.29
  • 10.30 - 11.00 Ivo Míček: OSIRIS-REx vs. Hayabusa 2 - vzorky, vzorky, vzorky! Diskuse do 11.14
  • 11.15 - 11.45 Jan Kondziolka: Správné svícení na památky v noci, diskuse do 12.00

Oběd

12.00 - 14.00 (každý doma podle svého)
("reklamní přestávka")

Odpolední blok

  • 14.00 - 15.00 Dana Bartošová, CHKO Beskydy: Velké šelmy v Beskydech, diskuse do 15.14
  • 15.15 - 15.44 Karel Trutnovský: Znovuzrození Hvězdárny a planetária Oldřicha Kotíka - Ždánice
  • 15.45 - 16.15 Ivo Míček: ESA a kosmické smetí, jak to bude dál? Diskuse do 16.29
  • 16.30 - 17.15 Jan Kondziolka: Průřez problematikou světelného znečištění

Závěr webináře

  • 17.15 Rozloučení s účastníky v podání předsedy SMPH, z.s. Martina Zimy
  • Poděkování a co bude dál...
    Konec webináře


Pro účast na semináři prosíme vyplňte tento formulář, následně Vám zašleme odkaz pro přístup a další informace.
 




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Společnost pro meziplanetární hmotu, SMPH, Seminář SMPH


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »