Úvodní strana  >  Novinky

Novinky

Petr Horálek Astronomie

Přehled zatmění v sekci Rady byl doplněn o velmi podrobné informace o všech měsíčních zatměních viditelných v České republice mezi lety 2008 - 2030. U každého zatmění najdete podrobné informace o jeho průběhu nad územím ČR, u výrazných úkazů vysoko nad obzorem jsou k nahlédnutí i mapky oblohy okolo Měsíce v době zatmění, u většiny z nich i simulační snímky maximální fáze zatmění. Mapky i snímky jsou volně ke stažení. Na konci každé stránky věnované nějakému zatmění můžete pokračovat na stránku s informacemi o tom bezprostředně dalším měsíčním zatmění viditelném z ČR. Prohlídku můžete zahájit například návštěvou stránky o tom bezprostředně nejbližším - úplným zatměním 15. června 2011.
Redakce Astro.cz Astronomie

Na novinových stáncích najdete první číslo nového astronomického magazínu - KOSMOS Tajemství vesmíru. K magazínu je přiloženo DVD na téma Extrasolární planety. Celkem má vyjít 56 magazínů. Více informací.
Redakce Astro.cz Astronomie

Pořad Hlubinami vesmíru s Hanou Druckmüllerovou bude mít premiéru na TV Noe 1. ledna 2011 v 17:00 hodin. Bližší informace i o reprízách najdete ZDE.
Petr Sobotka Ostatní

Zápis z jednání Výkonného výboru ČAS, které se konalo dne 8. prosince 2010 v Praze (pdf).
Petr Horálek Astronomie

První snímky měsíčního zatmění najdete na Spaceweather Flash. Autorem fotografie dole je Pete Lardizabal z Floridy. Dále probíhá webcast z Columbus State University, kde je oblačné počasí. Zatmění je poměrně jasné s výrazným turquoise efektem. Úplné zatmění bude brzy končit (v 9:53 SEČ). Další snímky najdete již brzy na Spaceweather.com.

Zatmění Měsíce 21. prosince 2010 na Floridě. Autor: Pete Lardizabal
Zatmění Měsíce 21. prosince 2010 na Floridě.
Autor: Pete Lardizabal

Petr Horálek Astronomie

Blížící se zatmění Měsíce se odehraje ve slunovratové noci (tedy nejdelší noci na severní polokouli v roce). Pokud si pozorně pročtete text pod astronomickým snímkem dne, dozvíte se, že doposud nikdo nepřišel s informací, kdy nastane další slunovratové měsíční zatmění. To už ale neplatí. Poslední zatmění Měsíce v tento zvláštní den se odehrálo v roce 1638. Další bude v roce 2094. Informuje o tom Geoff Chester z US Naval Observatory na Spaceweather.com. Nicméně pro střední Evropu takřka dokonale položené měsíční zatmění se odehraje již 20. prosince 2029 (za 19 let a 6 hodin od vydání této novinky). Při něm fáze úplného zatmění bude probíhat právě ve chvíli, kdy bude Měsíc fyzicky téměř nejvýš nad obzorem, jak může v České republice být. Přehled měsíčních zatmění do roku 2060.
Petr Horálek Astronomie

Zítra 21. prosince v ranních hodinách nastane zatmění Měsíce, u něhož bude z České republiky pozorovatelná částečná fáze (úplné zatmění spatří například nad územím USA). Vzhledem k předpovědi počasí jej nejspíš nespatříme. Ve 12 hodin EST (tady v 6 hodin našeho středoevropského času) začíná internetový online přenos z USA. Více o zatmění.

Novinky můžete odebírat přes RSS.


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »