Úvodní strana  >  Novinky

Novinky

Martin Gembec Kosmonautika

Šance na spatření přeletu ISS a raketoplánu v těsné blízkosti nastává zítra večer po 18. hodině a po půl osmé večer. ISS svítí jako velmi výrazná hvězda a raketoplán Discovery bude vidět jako slabší, ale stále velmi jasná hvězdička letící za ní. Více o dnešním přeletu a odkaz na předpověď.
Petr Sobotka Ostatní

Zápis z jednání Výkonného výboru ČAS, které se konalo dne 9. února 2010 v Praze. (pdf)
Vít Straka Kosmonautika

Ve čtvrtek 24. února ve 22:53 SEČ odstartoval do vesmíru raketoplán Discovery. Míří ke stanici ISS, kam dorazí v sobotu 26. února.
Vít Straka Kosmonautika

Na floridském kosmodromu probíhá všechno perfektně, plnění externí nádrže raketoplánu Discovery je už skoro hotovo, technické problémy nejsou hlášeny, počasí dává 90procentní šanci dobrých podmínek.
Kromě startu raketoplánu dnes můžeme sledovat také spojení evropské lodě ATV-2 Johannes Kepler se stanicí ISS, na TV NASA od 16:15!
Vít Straka Kosmonautika

Sledujte online přenos startu raketoplánu Discovery k jeho poslední misi ve čtvrtek 24. února od 22:00. Start je v plánu ve 22:50 SEČ.
Jaromír Jindra Kosmonautika

Ve středu 23. února 2011 od 18:00 se na Štefánikově hvězdárně v Praze koná tradiční přednáška "Ohlédnutí za kosmonautikou v roce 2010 a její vyhlídky na rok 2011". Připravil a hovoří Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Alena Šolcová Ostatní

V pátek 25. února 2011 v 15 hodin se uskuteční seminář ke 100. výročí narození Vladimíra Vanda (1911 - 1968), fyzika, astronoma a konstruktéra počítače a průkopníka ve výpočetních metodách v krystalografii. Seminář se koná v Modré posluchárně Matematického ústavu AV ČR, Žitná 25, Praha 1.
Michal Polák Kosmonautika

Ve středu 23. února 2011 od 18:00 proběhne v prostorách Restaurace Pospíšil (U Výstaviště 9 17000 Praha 7) únorová Kosmoschůzka. Akce je přístupná široké veřejnosti, vstupné volné. Další informace včetně přesného programu naleznete ZDE. Upozornění: změna dopravy v místě konání akce (více ZDE).

Novinky můžete odebírat přes RSS.


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »