Úvodní strana  >  Novinky  >  Ostatní

Ostatní

Redakce Astro.cz Ostatní

Evropská vesmírná agentura (ESA) vyslala do kosmu družici COROT, která bude především pátrat po planetách mimo sluneční soustavu. Kromě exoplanet prozkoumá nitra hvězd. Domovská stránka družice
Redakce Astro.cz Ostatní

Dne 24.12. se několik českých astronomů pokusilo v dalekohledu spatřit Ježíška. Bohužel, bez úspěchu. Tak snad za rok!
Redakce Astro.cz Ostatní

ČRo Leonardo: Nebeský cestopis 23. 12. 20:00
Fyzikální novinky (J. Štrajblová); Podivné chování hvězdy v Kasiopeji (O. Pejcha); Jaké bylo počasí roku 2006 (M. Novák); Co se chystá v kosmonautice 2007 (M. Grün); Jak se měří vzdálenosti družic od Země? (L. Král) archiv pořadu
Redakce Astro.cz Ostatní

NASA prostřednictvím svých družic pomáhá hledat požáry na povrchu Země. Družicový průzkum Země umožňuje určovat kdy a kde by mohlo dojít k rozsáhlým požárům. Satelity posílají data o rostlinném porostu a vědci se snaží vytipovat potenciálně oblasti, kde by požár mohl vzniknout.podrobnosti.
Redakce Astro.cz Ostatní

Německý astronom Ulrich Christensen odhalil záhadu slabého magnetického pole Merkuru. Tekuté jádro sice rotuje dle teorie, ale magnetické pole je izolováno vnějšími vrstvami pláště planety. Proto je výsledné magnetické pole 30krát slabší, než by mělo podle teorie být. podrobnosti.
Redakce Astro.cz Ostatní

Google a NASA spolupracují na virtuálním průzkumu vesmíru. Prostřednictvím Google budou zveřejněny mapy těles sluneční soustavy a data velkého množství kosmických sond. podrobnosti.
Redakce Astro.cz Ostatní

Rekurentní nova GK Per opět vybuchla. Vzplanutí si jako první všiml amatérský astronom L. Brát z Pece pod Sněžkou. Zjasnění je dobře patrné z jeho světelné křivky.
Redakce Astro.cz Ostatní

Indové postavili 18ti metrovou anténu na sledování družic. Indie totiž plánuje k Měsíci dvě sondy: Chandrayan-I a Chandrayan-II. Prozkoumat chce i planetu Mars. K tomu je zapotřebí celá sí antén. Nová anténa stojí 40km od města Bangalore v jižní části Indie. podrobnosti
Redakce Astro.cz Ostatní

Posádka raketoplánu Discovery se zpozdí. Posádka sice úspěšně přepojila stanici ISS na nový zdroj energie, ale starý sluneční panel se zasekl. více o misi
Redakce Astro.cz Ostatní

ČRo Leonardo: Nebeský cestopis 16. 12. 20:00
Fyzikální novinky (J. Štrajblová); Planetky Kuiperova pásu (P. Scheirich); Tlakové níže II (M. Novák); Nejvýkonnější český superpočítač Amálka (P. Trávníček); proč jsou některé hvězdy posety skvrnami? (Z. Mikulášek) archiv pořadu



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »