Úvodní strana  >  Novinky  >  Ostatní

Ostatní

Petr Sobotka Ostatní

Někteří odborníci se domnívají, že příští maximum sluneční aktivity bude vůbec nejsilnější ve 400leté historii. Maxima se opakují v periodě 11 let a to příští přijde na řadu na přelomu let 2010 a 2011.podrobnosti.
Redakce Astro.cz Ostatní

ČRo Leonardo: Nebeský cestopis 30. 12. 20:00
Fyzikální novinky (J. Štrajblová); Kleští astronomové objevili těsně prolétající planetku (M. Tichý); Tlakové výše I (M. Novák); Cena Praemium Bohemiae 2006 udělena Zdeňkovi Ceplechovi (Z. Ceplecha); K čemu slouží měření vdzáleností družic? (L. Král) archiv pořadu
Redakce Astro.cz Ostatní

Evropská vesmírná agentura (ESA) vyslala do kosmu družici COROT, která bude především pátrat po planetách mimo sluneční soustavu. Kromě exoplanet prozkoumá nitra hvězd. Domovská stránka družice
Redakce Astro.cz Ostatní

Dne 24.12. se několik českých astronomů pokusilo v dalekohledu spatřit Ježíška. Bohužel, bez úspěchu. Tak snad za rok!
Redakce Astro.cz Ostatní

ČRo Leonardo: Nebeský cestopis 23. 12. 20:00
Fyzikální novinky (J. Štrajblová); Podivné chování hvězdy v Kasiopeji (O. Pejcha); Jaké bylo počasí roku 2006 (M. Novák); Co se chystá v kosmonautice 2007 (M. Grün); Jak se měří vzdálenosti družic od Země? (L. Král) archiv pořadu
Redakce Astro.cz Ostatní

NASA prostřednictvím svých družic pomáhá hledat požáry na povrchu Země. Družicový průzkum Země umožňuje určovat kdy a kde by mohlo dojít k rozsáhlým požárům. Satelity posílají data o rostlinném porostu a vědci se snaží vytipovat potenciálně oblasti, kde by požár mohl vzniknout.podrobnosti.
Redakce Astro.cz Ostatní

Německý astronom Ulrich Christensen odhalil záhadu slabého magnetického pole Merkuru. Tekuté jádro sice rotuje dle teorie, ale magnetické pole je izolováno vnějšími vrstvami pláště planety. Proto je výsledné magnetické pole 30krát slabší, než by mělo podle teorie být. podrobnosti.
Redakce Astro.cz Ostatní

Google a NASA spolupracují na virtuálním průzkumu vesmíru. Prostřednictvím Google budou zveřejněny mapy těles sluneční soustavy a data velkého množství kosmických sond. podrobnosti.
Redakce Astro.cz Ostatní

Rekurentní nova GK Per opět vybuchla. Vzplanutí si jako první všiml amatérský astronom L. Brát z Pece pod Sněžkou. Zjasnění je dobře patrné z jeho světelné křivky.
Redakce Astro.cz Ostatní

Indové postavili 18ti metrovou anténu na sledování družic. Indie totiž plánuje k Měsíci dvě sondy: Chandrayan-I a Chandrayan-II. Prozkoumat chce i planetu Mars. K tomu je zapotřebí celá sí antén. Nová anténa stojí 40km od města Bangalore v jižní části Indie. podrobnosti



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »