Úvodní strana  >  Novinky  >  Prohlášení ESA ke spolupráci s Ruskem

Prohlášení ESA ke spolupráci s Ruskem

Evropská vesmírná agentura vyjádřila politování nad lidskými oběťmi a tragickými následky války na Ukrajině. Plně uplatňuje sankce, které členské státy uvalily na Rusko. Posuzuje důsledky pro každý z probíhajících programů prováděných ve spolupráci s ruskou státní kosmickou agenturou Roskosmos a v úzké koordinaci s průmyslovými a mezinárodními partnery (zejména s NASA v oblasti Mezinárodní kosmické stanice) přizpůsobuje svá rozhodnutí rozhodnutím členských států. ESA bere na vědomí stažení pracovníků z kosmodromu Kourou a přizpůsobí tomu, na jaké nosiče převede plánované vypouštěné náklady. Pokud jde o misi ExoMars, s politováním musí konstatovat, že start v roce 2022 je málo pravděpodobný a další postup se bude řešit. Zdroj

Vyjadřujeme politování nad lidskými oběťmi a tragickými následky války na Ukrajině. Přijímání správných rozhodnutí je pro nás naprostou prioritou, a to nejen kvůli našim pracovníkům zapojeným do programů, ale i při plném respektování našich evropských hodnot, které vždy zásadně formovaly náš přístup k mezinárodní spolupráci.

ESA je mezivládní organizace řízená 22 členskými státy a v uplynulých desetiletích jsme vybudovali silnou síť mezinárodní spolupráce, která prostřednictvím svých velmi úspěšných programů slouží evropské i světové kosmické komunitě.

Plně uplatňujeme sankce, které naše členské státy uvalily na Rusko. Posuzujeme důsledky pro každý z našich probíhajících programů prováděných ve spolupráci s ruskou státní kosmickou agenturou Roskosmos a v úzké koordinaci s průmyslovými a mezinárodními partnery (zejména s NASA v oblasti Mezinárodní kosmické stanice) přizpůsobujeme svá rozhodnutí rozhodnutím našich členských států.

Pokud jde o vypouštění kosmických lodí Sojuz z evropského kosmodromu v Kourou, bereme na vědomí rozhodnutí Roskosmosu stáhnout své pracovníky z Kourou. Následně posoudíme pro každé evropské užitečné zatížení, za které neseme odpovědnost, vhodnou variantu, například pomocí připravovaných raket Vega-C a Ariane 6.

Pokud jde o pokračování programu ExoMars, je vzhledem k sankcím a širším souvislostem start v roce 2022 velmi nepravděpodobný. Generální ředitel ESA zanalyzuje všechny možnosti a připraví formální rozhodnutí o dalším postupu členských států ESA.

ESA situaci nadále sleduje v úzkém kontaktu se svými členskými státy.

Další informace o ESA: www.esa.int

O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: ESA


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »