Úvodní strana  >  Rady  >  Astrofotografie  >  Vyfoťte si ISS a jiné objekty na denní obloze!

Vyfoťte si ISS a jiné objekty na denní obloze!

Přelet ISS přes Slunce 30. dubna 2012 Autor: Klub astronomů Liberecka
Přelet ISS přes Slunce 30. dubna 2012
Autor: Klub astronomů Liberecka
Přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) přes Slunce už propaguji nějaký čas. Kolik lidí to ale zkusilo? Ví vůbec laik, jak je to s předpovědí takového přeletu? Je obtížné jej pozorovat? Podívejme se na toto téma podrobněji. (Zdroj: Klub astronomů Liberecka)

Je to jednoduché!

Použijme na úvod slova nestora jablonecké astronomie, Milana Antoše, sám bych to tak dobře nedokázal: "Vizuální pozorování ISS patří snad k tomu nejjednoduššímu, co může v astronomii nastat. Ke shlédnutí ISS před Sluncem postačí jakýkoliv bídný dalekohled se zvětšením 10x a jakýkoliv filtr. Ke spatření podrobností potom postačuje normální dalekohled ("lídlskop" je skoro až přepych) se zvětšením tak 40x + Baader filtr. To je investice menší, než za bídný mobil, který má dnes každé malé dítě. Za tak málo peněz nešlo u nás astronomii ještě nikdy provozovat. To je štěstí téhle astronomické generace."

Podrobnější pohled na věc

Milanova slova ukázala, jak si neprávem můžeme myslet něco o tom, že kdo pozoruje tyto přelety, má velké štěstí, nebo dobré vybavení. Štěstí je třeba mít pouze na počasí a lepší vybavení pomůže vidět trochu více detailů, ale není to klíčový parametr. Pod dalekohledem se zvětšením 10x si můžeme představit například obyčejný triedr. Když jej přidržím s jedním zakrytým objektivem opřený o nějakou zídku, zábradlí, nebo upevněný na stativ, mohu promítnout obraz Slunce na papír. Kvalita takové projekce je vynikající a poskytne nám dostatečný vizuální zážitek. Takto jsem pozoroval v nouzi přelet přes Slunce se žáky ve škole v Rýnovicích, když jsem neměl s sebou dalekohled s Baader fólií. Metodu projekce v žádném případě nepoužívejte u zrcadlových systémů a vůbec, kdykoli je to možné, dejte přednost filtru před objektivem.

Dále Milan zmiňuje, že ke spatření podrobností stačí již běžný pozorovací dalekohled nebo jiný podobný přístroj s objektivem krytým Baader fólií, což je jeden z nejlevnějších kvalitních dostupných filtrů pro pozorování Slunce. Protože přelety málokdy trvají déle než dvě sekundy, je si třeba pod pojmem podrobnosti představit spíše tvar písmene H, jak se promítají její velké solární panely a jejich nosník na povrch Slunce). Ještě větších detailů, jako například, že panely jsou na každé straně dvojité, nebo že uprostřed jsou ještě moduly a na nosníku velké radiátory, si všimeme především tehdy, pokud máme čas se dívat a to platí pro přelety v trvání nad 1,5 sekundy. Tehdy se oko už stihne "chytnout" a detaily si uvědomit. Pro mě v této disciplíně vede poslední spatřený přelet, který trval 2,8 sekundy a viděl jsem tak opravdu hodně detailů.

Předpověď přeletu

Calsky.com - stránka přihlášeného uživatele Autor: Calsky.com
Calsky.com - stránka přihlášeného uživatele
Autor: Calsky.com
Z předchozího je patrné, že pozorování ISS před slunečním diskem není nic extrémního. Ani správná předpověď dnes není velkým problémem, jenom je potřeba pohlídat si některé parametry, pokud nás zajímá více, než jen přelet přes Slunce. K předpovědím použijeme často anoncovaný server www.calsky.com a jeho sekci Satellites. Calsky sice podle IP adresy počítače odhadne naši polohu, ale lepší je se na serveru registrovat a mít tak po přihlášení k dispozici nejen přesné pozorovací místo, ale i nastavení úrovně uživatele. Zde je výchozí úrovní Hobby, ale pro přelety přes jiné objekty než Slunce je vhodné si nastavit úroveň Astronomer. Na obrázku tedy vidíme výchozí stav, kdy už je uživatel registrován a v sekci Satelity jsem klikl na ISS. Níže bychom našli přelety a pokud nějaký nastává do 1,5° úhlově daleko, objeví se v seznamu info, že blízko mé lokality vede centrální linie přeletu, tedy nejčastěji je tam info Close to Sun (blízko ke Slunci) a někdy dokonce Crosses the disc of the Sun (letí přímo přes Slunce). V každé z takových situací je vhodné si otevřít odkaz Centerline do nového panelu/okna prohlížeče, protože tím si nerozhodním původní pozici pozorovatele. Zároveň se mi objeví mapa, kudy přesně prochází centrální linie přeletu. Samozřejmě nadšenec jako jsme my z Klubu astronomů Liberecka, si vyjíždí přelety i pro místa o něco vzdálenější a když byly vidět přelety ISS a odpojeného raketoplánu v její blízkosti, nebyly výjimkou výjezdy do Polska i 100 km daleko. Takové předpovědi si donastavíme v okně nad seznamem přeletů, kdy místo vzdálenosti do 5 km volím i do 100 km vzdálená místa, pokud dělám předpověď pro lidi v ČR nebo pro speciální případy.

Jiné speciality

Calsky.com - nastavení více druhů přeletů Autor: Calsky.com
Calsky.com - nastavení více druhů přeletů
Autor: Calsky.com
Pokud máme zájem pozorovat více přeletů a nevadí nám i výjezd pár kilometrů či dokonce desítek kilometrů za takovým úkazem, potom se nám nabízí ještě přelety ISS přes další objekty na obloze. Mezi naše oblíbené patří přelety přes Měsíc a planety. Dosud jsem nejméně vychytal přelet přes Měsíc. Často to bylo daleko nebo nebylo počasí. Přitom je to historicky můj první přelet tohoto typu, kdy mě můj tehdejší guru Milan vzal k až k Mnichovu Hradišti, kde jsme tento krásný úkaz pozorovali a pozdějšími úspěchy se přesvědčili, že předpovědi na Calsky.com jsou opravdu spolehlivé v řádu sekund a místa v řádu desítek metrů. Zato s přelety přes planety mám více zážitků. Viděli jsme například přelet přes Saturn a dvakrát přelet přes Venuši. Poslední z těchto přeletů měl speciální nádech, protože šlo poprvé o přelet za plného denního světla. ISS tak vypadala jako světlejší "moucha" u jasně zářícího sprku Venuše. U přeletů přes planety samozřejmě odpadá nutnost používat ochrannou Baader fólii, pokud pochopitelně neriskujeme přelet úhlově příliš blízký Slunci (což nám za to určitě nestojí).

Pozorujte a fotografujte

Byl bych rád, kdyby vás článek vyprovokoval, abyste podobné úkazy také zkoušeli pozorovat. Pokud si je chcete i zdokumentovat, nebojte se pokusů. Stanici na slunečním disku vyfotografujeme snadno. Důležité je pouze nebát se experimentovat. Nelze podat univerzální návod, jak na to. Pro ostrý obraz stanice jsem však s expozicemi nechodil pod 1/800 sekundy. Doporučuji zkoušet nahánět stanici také při večerních nebo ranních přeletech. Výborných výsledků najdete například na Astrofotkách (sekce Galerie - ISS) hodně. Zapojit se se svými zážitky můžete také do diskuze na Astronomickém fóru. Své fotografie můžete přirozeně vkládat také pomocí formuláře přímo na náš web astro.cz. Pokud se snímků v budoucnu sejde více, vytvoříme fotogalerii.



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Astrofotografie , ISS


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »