Úvodní  >  Související stránky k článku Družicová data odhalila pod Antarktidou pozůstatek kontinentu

Související stránky k článku Družicová data odhalila pod Antarktidou pozůstatek kontinentu

Michal ŠvandaSluneční soustava

Výzkumy v ASU AV ČR (225): Gravitační aspekty vyprávějí historii útvarů na Měsíci

Jaroslav Klokočník z ASU společně se svými kolegy ukazuje, že použití tzv. gravitačních aspektů (derivátů modelů gravitačního pole tělesa) umožňuje provést detailnější mapování geologických struktur na měsíčním povrchu, než jaké umožňuje jinak běžné vyhodnocování gravitačních anomálií. Autoři v práci podávají ochutnávku několika známých měsíčních útvarů a otevírají tak nové pozorovací okno pro selenology (měsíční geology).

František MartinekSluneční soustava

Geologický cyklus zemské aktivity má periodu 27,5 miliónu roků

Analýza 260 miliónů roků trvání hlavních geologických událostí vedla k odhalení opakujících se období dělících od sebe v průměru 27,5 miliónu roků. Geologická aktivita na Zemi se objevuje v opakujícím se cyklu 27,5 miliónu roků, což dodává planetě jakousi „pulzaci“. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise Geoscience Frontiers.

František MartinekSluneční soustava

Podle nových výzkumů v zemském jádru „sněží“ železo

Vnitřní jádro Země je horké a vystavené obrovskému tlaku a je pokryté železnými „sněhovými“ vločkami. Vyplývá to z nových výzkumů, které pomohou vědcům lépe pochopit síly, které působí na celou planetu. Tyto „sněhové“ vločky jsou tvořeny drobounkými částicemi železa – mnohem těžšími než jakékoliv sněhové vločky na zemském povrchu. Ty vypadávají z roztaveného vnějšího jádra a hromadí se na svrchní části vnitřního jádra, čímž vytvářejí haldy až 320 kilometrů vysoké, které toto vnitřní jádro nerovnoměrně pokrývají.

František MartinekSluneční soustava

Žijeme v období šestého hromadného vymírání organismů?

Před více než 3,5 miliardou roků žijící organismy prosperovaly, množily se a různorodým způsobem obsazovaly každý ekosystém na tehdejší Zemi. Pravým opakem takové exploze nových druhů jsou případy, kdy jednotlivé druhy vymírají. A tyto události rovněž byly součástí evolučního cyklu života na naší planetě. Avšak tyto dva procesy nenastávají vždycky současně. Když úbytek druhů rychle předstihne vznik druhů nových, tato nevyváženost může být dostatečná k vyvolání událostí, které jsou známy jako případy hromadného vymírání druhů.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »