Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Geologický cyklus zemské aktivity má periodu 27,5 miliónu roků

Geologický cyklus zemské aktivity má periodu 27,5 miliónu roků

Globální geologické události se opakují jednou za 27,5 miliónu roků
Autor: New York University

Analýza 260 miliónů roků trvání hlavních geologických událostí vedla k odhalení opakujících se období dělících od sebe v průměru 27,5 miliónu roků. Geologická aktivita na Zemi se objevuje v opakujícím se cyklu 27,5 miliónu roků, což dodává planetě jakousi „pulzaci“. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise Geoscience Frontiers.

Mnoho geologů se domnívá, že geologické události na Zemi jsou nahodilé v čase. Avšak naše studie poskytuje statistické důkazy pro běžné cykly, z čehož vyplývá, že tyto geologické události jsou ve vzájemné korelaci a nikoliv náhodné,“ říká Michael Rampino, geolog a profesor na New York University’s Department of Biology, stejně tak i hlavní autor studie.

Během uplynulých pěti desetiletí výzkumníci navrhovali cykly hlavních geologických událostí – včetně vulkanické aktivity a vymírání druhů na souši i ve vodě – v rozmezí zhruba 26 až 36 miliónů roků. Avšak dřívější práce na těchto korelacích v geologických záznamech byly narušeny omezeními v datování geologických událostí, které zabránily vědcům provedení kvantitativních výzkumů.

Nicméně došlo zde k důležitým vylepšením v oblasti radioizotopického datování a změny v geologickém časovém měřítku, což vedlo k novým datům ohledně časování minulých událostí. Na základě použití nejnovějšího datování dostupných dat Michael Rampino a jeho spolupracovníci shromáždili aktualizované záznamy hlavních geologických událostí v průběhu uplynulých 260 miliónů roků a provedli nové analýzy.

Globální geologické události jsou seskupeny do pulzů opakujících se za 27,5 miliónu roků Autor: Rampino et al., Geoscience Frontiers
Globální geologické události jsou seskupeny do pulzů opakujících se za 27,5 miliónu roků
Autor: Rampino et al., Geoscience Frontiers
Vědecký tým analyzoval stáří 89 dobře datovaných hlavních geologických událostí v uplynulých 260 miliónů roků. Tyto události zahrnovaly rovněž vymírání v mořích a na pevnině, hlavní vulkanické výlevy lávy označované jako sopečné výlevy bazaltů, události kdy oceány byly ochuzeny o kyslík, výkyvy mořské hladiny a změny nebo reorganizace zemských tektonických desek.

Zjistili, že tyto globální geologické události jsou většinou seskupeny do 10 odlišných časových období v průběhu 260 miliónů roků, seskupených do pulzů, které odděluje zhruba časový úsek 27,5 miliónu roků. Nejnovější skupina geologických událostí nastala zhruba před 7 milióny roků, z čehož vyplývá, že příští vrchol geologické aktivity je vzdálen ještě více než 20 miliónů roků.

Výzkumníci předpokládají, že tyto pulzy mohou být funkcí cyklů aktivity v nitru Země – geofyzikálních procesů souvisejících s dynamikou tektonických desek a klimatu. Nicméně podobné cykly v oběžné dráze Země mohou také určovat tyto události.

Jakýkoliv je původ těchto cyklických epizod, naše objevy podporují vážné důvody pro velkou periodičnost, uspořádanost a přerušované katastrofické geologické záznamy, které jsou odchylkou z názorů mnoha geologů,“ vysvětluje Michael Rampino.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Globální geologické události, Geologický cyklus, Planeta Země


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »