Kosmodrom Kourou - základna pro tři nosiče ESA.Autor: ESAVěříme, že jste natěšeni, jaká zajímavá videa uvízla v síti v měsíci říjnu. Významným zdrojem nám tentokrát byla Evropská vesmírná agentura ESA. Podíváme se na její nosiče, zavzpomínáme na sondu Huygens a observatoř Integral. Zamyslíme se nad skokem Felixe Baumgartnera a podíváme se na přesuny raketoplánu v ulicích velkoměsta. Na konci si tradičně vychutnáme temnou oblohu, ale nebude to úplný závěr.
Enterprise po zasažení hurikánem SandyAutor: CBS New YorkRok 2012 by se mohl z pohledu raketoplánů nazvat rokem stěhování. Jak samotné raketoplány, tak i značné množství dalších strojů a zařízení, souvisejících s programem Space Shuttle, získalo nové domovy a postupně se do nich přesouvalo. Nejsložitější byly transporty vesmírných letounů, protože ty mají značné rozměry i hmotnost (viz články Velké stěhování a Endeavour v ulicích velkoměsta).
Mapa oblohy 9. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5. Po největším úplňku v roce je Měsíc viditelný v druhé polovině noci. Večer stále dominuje na západě Venuše, jih patří Marsu a na jihovýchodě vylézá Saturn. Na Slunci je velká skvrna. Stanice ISS se občas při přeletu na denním nebi přiblíží Venuši, Měsíci nebo Slunci. Start lodi Dragon k ISS nakonec odložen. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. května ve 22:00 SELČ.
Raketoplán Discovery navždy opustil ISSAč se to možná zdá, titulek rozhodně neoznamuje článek katastrofického rázu. Pokud jste pozorně pročítali naše aktualizované zpravodajství z mise raketoplánu Discovery STS-133, pak vám určitě neuniklo, že se včera - v pondělí 7. března 2011 - raketoplán se svou posádkou od ISS odpoutal. Nyní se blíží poslední fáze mediálního rozruchu, a sice jeho přistání. Ještě předtím se ale nad českou kotlinou pozorné oči mohly zúčastnit symbolického úkazu - historicky posledních přeletů ISS a odpoutaného raketoplánu Discovery. Celé scenérii po dobu přeletu dominoval Měsíc, nedaleko jasný Jupiter a nad jihovýchodním obzorem pak nejjasnější hvězda noční oblohy - Sírius. Aktualizováno: 20. března 2011, 15:51 SEČ.
Challenger ještě jako STA-099 Možná jste si už někdy položili stejnou otázku, jaká je uvedena v nadpisu. Ta je zdánlivě velmi jednoduchá a odpovědět na ní by tudíž neměl být žádný problém. Když se však trochu zamyslíme, zjistíme, že najít správnou odpověď zase tak úplně triviální nebude.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.
