Ve třetím díle Žní objevů se budeme zabývat hlubokým vesmírem. Nejprve se podíváme na hvězdy – zákrytová dvojhvězda s nejdelší oběžnou dobou, supernova s obrovským zářivým výkonem i nové měření vzdálenosti jsou opravdu velmi překvapivé objevy roku 2016!
Je již tradicí, že každým rokem v našem studiu přivítáme RNDr. Jiřího Grygara, CSc. s jeho Žněmi objevů. Nebude tomu jinak i letos, a proto vás zveme k besedě nad nejvýznamnějšími astronomickými objevy roku 2017. V tomto prvním díle proletíme Sluneční soustavou a zastavíme se u Venuše, Země, Marsu, Jupitera, Saturnu a Pluta.
Co významného zaznamenali vědci ve Sluneční soustavě v roce 2016? RNDr. Jiří Grygar, astrofyzik a neúnavný popularizátor astronomie, se v našem pořadu nejprve zastaví u Venuše, kde japonská sonda Akatsuki přinesla zajímavý úkaz. Poté se zaměříme na Měsíc a na Mars. Naší pozornosti neujde mise JUNO u Jupiteru ani Cassini u Saturnu. Pořad sledujte v sobotu 7. 10. od 20 hodin na TV Noe.
Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe.Na pátek 14. června 2013 připravuje TV Noe na 20:00 živé vysílání Kulatého stolu o aktuálním dění v astronomii. Na dotazy diváků budou připraveni odpovídat tři hosté - astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, děkan Filozoficko přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. a teoretický fyzik Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z ČVUT.
Vášnivý astrofotograf Zdeněk Bardon je hostem i v tomto druhém díle. Budeme společně besedovat o tom, jak a proč fotit oblohu a objekty vzbuzující zvědavost a inspiraci pro smysluplné hledání podstaty světa.
V roce 2017 „navštívil“ okolí slunce objekt z jiného prostoru než sluneční soustavy. Jak tento objekt vypadá a odkud přiletěl? Co o něm víme? I ve světě exoplanet stále přibývají nové poznatky. My se zastavíme u naší nejbližší hvězdy od slunce Proximy a u soustavy Trappist-1 a její rodiny planet. Jaké tam jsou nové objevy?
Astrofyzik doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. pracuje v pražské části Astronomického ústavu AV. Jeho specializací je mimo jiné spektrum hvězd a my se o tomto oboru budeme bavit právě v našem pořadu. Jak vzniká spektrum? Čím detekujeme spektra hvězd? Co vše z nich lze vyzkoumat? V čem se liší horké od studených hvězd?
V pokračování s dr. Jiřím Grygarem budeme v listopadu pokračovat v objevech ve Sluneční soustavě a také se podíváme k exoplanetám. Zastavíme se tedy u trpasličí planety Pluto, komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, další trpasličí planety Ceres a první část cesty zakončíme u Slunce. Pak se podíváme na planety u jiných hvězd, například Proximy Kentaura.
S geologem a planetologem dr. Jiřím Březinou se budeme bavit o gravitaci a jejích vlivech ve Sluneční soustavě. Zaměříme se i na vulkanismus - není jen na Zemi. Povídání nás vtáhne do dějů, které jsou sice známy, ale víme o nich, jak probíhají? Dr. Jiří Březina žil dlouhá léta v exilu v Německu. Dnes žije v Praze a přes pokročilý věk je stále činorodým vědcem.
V pořadu Hlubinami vesmíru pokračujeme v setkání s doc. Michalem Švandou z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, slunečního oddělení. Nejprve se budeme zabývat erupcemi na slunci, ale i u jiných hvězd. Hlavním tématem budou však především nejbližší hvězdy našemu slunci.
V pořadu Hlubinami vesmíru se tentokrát podíváme na vlastnosti Slunce a hvězd. Hostem bude doc. Mgr. Michal Švanda, PhD. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, slunečního oddělení. Přiblížíme si rotaci hvězd, jejich teploty, velikosti, vzdálenosti i jiné vlastnosti. Jak se dají zjistit tyto procesy i na vzdálených hvězdách? Čím jsou ovlivněny a jak probíhají?
Astronom ze stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR RNDr. Pavel Koubský, CSc. se rozhovoří o aktuálním výzkumu hvězd, které byly a jsou v jeho zorném poli.
Astronom ze slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR Mgr. Miroslav Bárta, PhD. Zůstává hostem i tohoto druhého dílu. Beseda se točí kolem výzkumů z ALMA (Atacama Large Millimeter Array), observatoře na náhorní planině v Chile. Vysoko, v 5000 metrech nad mořem, v mikrovlnném oboru, zde sleduje blízký i hluboký vesmír.
Hostem tohoto dílu je astronom ze slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR Mgr. Miroslav Bárta, PhD. – Jaký je mikrovlnný vesmír? Co zkoumají „radary“ na pláních Atacama? Čím se zabývají naši astronomové na této unikátní observatoři? Pojďme společně s naším hostem navštívit tuto observatoř a nechme se vtáhnout do mikrovlnného vesmíru.
V prvním díle roku 2018 se setkáme s astročásticovou fyzičkou, která pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR, RNDr. Martinou Boháčovou, Ph.D. Navštívíme ojedinělou Observatoř Pierra Augera v Argentině, na které probíhá základní výzkum kosmického záření. Co způsobuje tento jev? Jak probíhá a nad čím se bádá v jihoamerické pampě?
V pokračování našeho povídání o Slunci s RNDr. Michalem Sobotkou, DSc. se v tomto díle zaměříme ponejvíce na sluneční povrch a korónu. Fotosféra i chromosféra jsou jistě témata, která sebou přináší mnoho zajímavého a poutavého. Co se děje ve fotosféře a chromosféře? Jakou mají teplotu? Proč s řídnoucí hmotou teplota na povrchu Slunce stoupá a dokonce v koróně, sluneční atmosféře, dosahuje milionových hodnot? Jaké jsou teorie k vysvětlení těchto jevů? Co se děje s hmotou na povrchu i nad ním? Skvrny, protuberance, erupce, výtrysky hmoty…
Astronomický ústav Akademie věd má v Ondřejově nedaleko Prahy svou observatoř. Její součástí se také sluneční oddělení, a právě s vedoucím tohoto oddělení RNDr. Michalem Sobotkou, DSc., budeme o sluníčku, naší nejbližší hvězdě hovořit.
Nenechte si ujít pokračování pořadu Hlubinami vesmíru s astrofotgrafem a popularizátorem astronomie Petrem Horálkem. Zatímco v minulém díle jste si mohli užít alespoň prostřednictvím obrazovek cesty za krásnými kouty světa, v následujícím díle nás Petr seznámí se světem krajinářské astrofotografie. Pořad sledujte již tuto sobotu 6. května 2017 od 20 hodin na TV Noe.
Do našeho studia jsme si pozvali neúnavného popularizátora astronomie a astrofotografa Petra Horálka. Ten nás v příjemné společnosti moderátora Jindřicha Suchánka zavede v pořadu Hlubinami vesmíru za klenoty nočního nebe a také se rozpovídá o zákulisí jeho cesty za „Dobytím jižního hvězdnatého ráje“, o čemž dokonce vydal knihu. Pořad sledujte již tuto sobotu 1. dubna 2017 od 20 hodin na TV Noe.
Pokračování objevů ve sluneční soustavě a exoplanety. Bližší info včetně repríz. Pořad lze shlédnout v archivu TV Noe.
Přehled událostí na obloze od 15. 7. do 21. 7. 2019. Měsíc bude v úplňku a nastane jeho částečné zatmění. Během noci je vidět Jupiter a Saturn, k nimž se přidává i Neptun a nad ránem Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Indie letí k Měsíci, koncem týdne čekáme dva starty k ISS. Hayabusa 2 provedla druhý odběr vzorků z planetky Ryugu. Raketa Proton-M vynesla dalekohled Spektr-RG, raketa Vega selhala. Před 50 lety přistáli lidé na Měsíci a před 25 lety dopadaly první kusy komety na Jupiter.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2019 obdržel snímek „Nočné svietiace oblaky“, jehož autorem je Jakub Zahuranec Noční svítící oblaka, nebo „nočné svietiace oblaky“, v rodné řeči autora snímku Jakuba Zahurance ze Slovenska, jsou krásným úkazem. Chtělo by se říci
iPhone SE, série snímků při západu, animace od google...
