Úvodní  >  Související stránky k článku Hlubinami vesmíru s Janem Herzigem, astronomie pro veřejnost

Související stránky k článku Hlubinami vesmíru s Janem Herzigem, astronomie pro veřejnost

Jindřich SuchánekMultimédia

Hlubinami vesmíru s Janem Kondziolkou

Jan Kondziolka v pořadu Hlubinami vesmíru.Autor: TV Noe.V sobotu 6. dubna 2013 od 20 hodin se můžeme těšit na vydání dalšího dílu pořadu TV Noe s názvem Hlubinami vesmíru. Hostem tohoto vydání bude fotograf a amatérský astronom Jan Kondziolka, který nás zavede do míst daleko od světelného znečištění. O co nás umělé světlo připravuje a co s tím můžeme dělat? Nejen na tyto otázky budeme hledat odpovědi.

Jindřich SuchánekÚkazy

Zatmění Slunce v Austrálii živě na TV Noe

Zatmění Slunce v roce 2009.Autor: Miloslav DruckmüllerPrávě na 13. listopadu 2012 našeho času připadá datum úplného zatmění Slunce. Proto jsme se rozhodli v TV Noe při této vzácné příležitosti přinést Vám, divákům, speciální díl pořadu Hlubinami vesmíru. Pořad začíná v úterý 13. listopadu od 21 hodin. V pořadu budou k úkazu mluvit vzácní hosté, živě budeme přenášet video z míst zatmění a telefonicky se spojíme s některými českými vědci přímo v pásu zatmění.

Jindřich SuchánekMultimédia

Hlubinami vesmíru s dr. Tomášem Gráfem

Tomáš Gráf v pořadu Hlubinami vesmíru.Autor: TV Noe.V sobotu 3. listopadu od 20:00 můžete na TV Noe sledovat premiéru pořadu Hlubinami vesmíru s RNDr. Tomášem Gráfem, Ph.D. Zaměříme se nejen na novinky z české i zahraniční astronomie stávajícího roku, ale rovněž si podrobněji vysvětlíme vše okolo předpovídaného "konce světa".

Jindřich SuchánekMultimédia

Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem - Žeň objevů 2011 (1. díl)

Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe.Již potřetí se na obrazovkách TV Noe můžeme setkat s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. a jeho Žněmi objevů, které již páté desetiletí publikuje každoročně v populárně astronomickém tisku. V televizní podobě však vychází pouze na TV Noe. První díl tohoto třetího setkání budete moci shlédnout v sobotu 1. září 2012 ve 20 hodin.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »