Jaké těleso je Měsíc? Co o něm v současnosti víme? Pavel Gabzdyl, geolog a astronom Hvězdárny a planetária Brno se Měsícem zabývá dlouhodobě a vnese nám jistě do našeho povědomí i nové skutečnosti, které možná i překvapí.
Úplněk je nejjasnější fází Měsíce, kterou astronomové přímo nesnášejí. Hvězdy mizí v jeho oslnivém světle a měsíční povrch působí jako plochý a nezajímavý. Jenže zdání klame! V tomto videu se seznámíte s mnoha důvody, proč se i za úplňku vyplatí na Měsíc zamířit svůj dalekohled!
Vedoucí Oddělení galaxií Astronomického ústavu Akademie věd astrofyzik Mgr. Richard Wünsch, Ph.D. bude v našem pořadu nejprve vysvětlovat počátky vesmíru. Co bylo na začátku? Jaké rychlosti a syntézy se odehrávaly? Částice, prvky a procesy s tím spojené a pozorovací technika a výzkumy nám poodhalí, z čeho a jak vesmír vznikal.
Měsíc je na první pohled známé těleso, které snad každý viděl, rozumí změnám jeho fáze a ví, že se po něm prošlo 12 astronautů. Stále ale neznáme přesný scénář jeho vzniku, důvod odlišnosti odvrácené strany či množství vody. Co tedy o Měsíci víme? Abychom to zjistili, tak jsme si pozvali odborníka na Měsíc, geologa a fotografa Pavla Gabzdyla.
S planetárním vulkanologem Mgr. Petrem Brožem, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu AV ČR budeme pokračovat ve vysvětlování sopečných jevů planet naší soustavy.
Abychom stále všemi cestami nepřipomínali jen březnové zatmění Slunce, pojďme se nyní na našeho kosmického souseda - jednoho z hráčů při zatmění - podívat prostřednictvím trošku odlišného pohledu. Majestátný východ měsíčního úplňku si totiž budeme moci vychutnat za přízně počasí již v sobotu 4. dubna (bohužel jen 5 hodin předtím nastane pod obzorem ještě majestátnější úplné zatmění Měsíce). Právě příležitost sledovat východ kulatého Měsíce dává všem důvod vytáhnout svou techniku a zkusit nějaký ten pěkný záběr. Abychom vás trošku navnadili, přinášíme povídání k jedné z nejpopulárnějších fotografií Měsíce v tomto roce v Česku. Autorem "Růžového Měsíce nad Brnem" je Mgr. Pavel Gabzdyl, pracovník brněnské hvězdárny a planetária. Co za tímto dramatickým foto-pohledem stojí?
Planetární vulkanolog Mgr. Petr Brož, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu AV ČR se v naší besedě zaměří na planety Sluneční soustavy a jejich sopečnou činnost. Jak podtitul napovídá, bude se věnovat nejprve Merkuru poté Venuši a následně Zemi a Měsíci.
Pokračování pořadu s astrofyzikem prof. Norbertem Wernerem bude směřovat ke kupám galaxií, k dominantním galaxiím v nich a masivním černým děrám uprostřed nich. Jak vznikaly a kdy? Bude také hovořit o významném objevu jejich brněnského týmu – jakém?
Pavel Gabzdyl.Autor: David Koval.Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2013 Mgr. Pavla Gabzdyla z Hvězdárny a planetária Brno, a to za mimořádný přínos v popularizaci především měsíční astronomie, která v jeho podání nemá v České republice obdoby. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 18. října 2013 v 17:00 na 23. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Laureát zde po předání ceny od 17:15 přednese přednášku Dvacet dva let s Měsícem. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 192 z 18. 10. 2013.
Astrofyzik prof. Mgr. Norbert Werner, Ph.D. z brněnské Masarykovy University, Přírodovědecké fakulty, Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky se bude v naší besedě věnovat nejprve svým prvotním výzkumům a poté družicím, které právě v Brně měli či mají svou základnu – malá GBR Alpha a QUVIK.
Další povídání z cyklu Hlubinami vesmíru s Mgr. Petrem Horálkem bude převážně o jeho zálibě i odbornosti, tedy astrofotografii. Čeká nás přehled aktuálního dění na obloze i pozvánka za zatměním Slunce v roce 2026. Podíváme se na dechberoucí astronomické fotografie a na závěr zažijeme i krátký minikurz, jak to celé vzniká.
Astronom a prestižní astrofotograf, ambasador Evropské jižní observatoře (ESO) a NOIRLab (USA) a propagátor astronomie současně pracuje na Slezské universitě v Opavě. Budeme účastni přiblížení jevů v atmosféře, ovlivněné astronomickými vlivy.
Pokračování povídání o kupách galaxií, které nás uvede do dalších pozoruhodných skutečností. V čem jsou kupy galaxií zajímavé a proč se jim astronomové věnují? Jaká je jejich rozsáhlá struktura a na co se výzkum zaměřuje?
Do našeho diskuzního pořadu zavítala mladá vědkyně z Astronomického ústavu AV ČR, která pracuje v oddělení galaxií a specializuje se na kupy galaxií. Je také spoluzodpovědná za českou verzi webu Evropské jižní observatoře, čímž nahlédneme i do její další činnosti. První díl našeho povídání bude ke shlédnutí již tuto sobotu 6. 9. 2025.
Manželé Ivana a Jan Ebrovi v druhém díle pokračují výkladem o srážkách galaxií. Specializací Ivany jsou i tzv. slupkové galaxie. Co jsou zač? Jak vznikají a proč? Jsou procesy jejich existence dostatečně známy? Povídání o jejich „životě“ nás vtáhne do exotického světa vesmíru…
Mgr. Ivana Ebrová, Ph.D. a Mgr. Jan Ebr, Ph.D. pracují ve Fyzikálním ústavu AV ČR a oba i ve stejném astročásticovém oddělení. Jejich zaměření je však rozdílné. Dr. Ebrová se věnuje převážně srážkám galaxií a dr. Ebr astročásticím. Souvisejí tato témata?
V sobotu 5. dubna večer pokračuje na TV Noe seriál besed se zajímavými hosty z oboru astronomie nebo astrofyziky. RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. V prvním dílu jsme se zaměřili na úžasné observatoře v Chile a zastoupení České republiky v jejích výzkumech. Dnes se dozvíme, co se odehrává v galaxiích a jak s tím souvisí jejich mezihvězdná a následně i mezigalaktická hmota?
RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. se v Astronomickém ústavu Akademie věd zabývá mezihvězdným prostředím v naší Galaxii a vztahy mezi hvězdami a mezihvězdným plynem. Naši republiku zastupuje v Mezinárodní astronomické unii a Evropské jižní observatoři.
Náš host nás zavede k aktuálním snahám lidstva na cesty k Měsíci a Marsu. Měsíc by se měl do několika let dočkat astronautů. Budou to snahy téměř po šedesáti letech od přistání prvních lidí na Měsíci. Jaké jsou plány, kam konkrétně lidé zamíří? A s čím tam poletí? Jak budou tyto mise vypadat? A dá se očekávat budování měsíčních základen?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
