Jaké těleso je Měsíc? Co o něm v současnosti víme? Pavel Gabzdyl, geolog a astronom Hvězdárny a planetária Brno se Měsícem zabývá dlouhodobě a vnese nám jistě do našeho povědomí i nové skutečnosti, které možná i překvapí.
Úplněk je nejjasnější fází Měsíce, kterou astronomové přímo nesnášejí. Hvězdy mizí v jeho oslnivém světle a měsíční povrch působí jako plochý a nezajímavý. Jenže zdání klame! V tomto videu se seznámíte s mnoha důvody, proč se i za úplňku vyplatí na Měsíc zamířit svůj dalekohled!
Další povídání z cyklu Hlubinami vesmíru s Mgr. Petrem Horálkem bude převážně o jeho zálibě i odbornosti, tedy astrofotografii. Čeká nás přehled aktuálního dění na obloze i pozvánka za zatměním Slunce v roce 2026. Podíváme se na dechberoucí astronomické fotografie a na závěr zažijeme i krátký minikurz, jak to celé vzniká.
Měsíc je na první pohled známé těleso, které snad každý viděl, rozumí změnám jeho fáze a ví, že se po něm prošlo 12 astronautů. Stále ale neznáme přesný scénář jeho vzniku, důvod odlišnosti odvrácené strany či množství vody. Co tedy o Měsíci víme? Abychom to zjistili, tak jsme si pozvali odborníka na Měsíc, geologa a fotografa Pavla Gabzdyla.
Astronom a prestižní astrofotograf, ambasador Evropské jižní observatoře (ESO) a NOIRLab (USA) a propagátor astronomie současně pracuje na Slezské universitě v Opavě. Budeme účastni přiblížení jevů v atmosféře, ovlivněné astronomickými vlivy.
Abychom stále všemi cestami nepřipomínali jen březnové zatmění Slunce, pojďme se nyní na našeho kosmického souseda - jednoho z hráčů při zatmění - podívat prostřednictvím trošku odlišného pohledu. Majestátný východ měsíčního úplňku si totiž budeme moci vychutnat za přízně počasí již v sobotu 4. dubna (bohužel jen 5 hodin předtím nastane pod obzorem ještě majestátnější úplné zatmění Měsíce). Právě příležitost sledovat východ kulatého Měsíce dává všem důvod vytáhnout svou techniku a zkusit nějaký ten pěkný záběr. Abychom vás trošku navnadili, přinášíme povídání k jedné z nejpopulárnějších fotografií Měsíce v tomto roce v Česku. Autorem "Růžového Měsíce nad Brnem" je Mgr. Pavel Gabzdyl, pracovník brněnské hvězdárny a planetária. Co za tímto dramatickým foto-pohledem stojí?
Pokračování povídání o kupách galaxií, které nás uvede do dalších pozoruhodných skutečností. V čem jsou kupy galaxií zajímavé a proč se jim astronomové věnují? Jaká je jejich rozsáhlá struktura a na co se výzkum zaměřuje?
Do našeho diskuzního pořadu zavítala mladá vědkyně z Astronomického ústavu AV ČR, která pracuje v oddělení galaxií a specializuje se na kupy galaxií. Je také spoluzodpovědná za českou verzi webu Evropské jižní observatoře, čímž nahlédneme i do její další činnosti. První díl našeho povídání bude ke shlédnutí již tuto sobotu 6. 9. 2025.
Pavel Gabzdyl.Autor: David Koval.Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2013 Mgr. Pavla Gabzdyla z Hvězdárny a planetária Brno, a to za mimořádný přínos v popularizaci především měsíční astronomie, která v jeho podání nemá v České republice obdoby. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 18. října 2013 v 17:00 na 23. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Laureát zde po předání ceny od 17:15 přednese přednášku Dvacet dva let s Měsícem. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 192 z 18. 10. 2013.
Manželé Ivana a Jan Ebrovi v druhém díle pokračují výkladem o srážkách galaxií. Specializací Ivany jsou i tzv. slupkové galaxie. Co jsou zač? Jak vznikají a proč? Jsou procesy jejich existence dostatečně známy? Povídání o jejich „životě“ nás vtáhne do exotického světa vesmíru…
Mgr. Ivana Ebrová, Ph.D. a Mgr. Jan Ebr, Ph.D. pracují ve Fyzikálním ústavu AV ČR a oba i ve stejném astročásticovém oddělení. Jejich zaměření je však rozdílné. Dr. Ebrová se věnuje převážně srážkám galaxií a dr. Ebr astročásticím. Souvisejí tato témata?
V sobotu 5. dubna večer pokračuje na TV Noe seriál besed se zajímavými hosty z oboru astronomie nebo astrofyziky. RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. V prvním dílu jsme se zaměřili na úžasné observatoře v Chile a zastoupení České republiky v jejích výzkumech. Dnes se dozvíme, co se odehrává v galaxiích a jak s tím souvisí jejich mezihvězdná a následně i mezigalaktická hmota?
RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. se v Astronomickém ústavu Akademie věd zabývá mezihvězdným prostředím v naší Galaxii a vztahy mezi hvězdami a mezihvězdným plynem. Naši republiku zastupuje v Mezinárodní astronomické unii a Evropské jižní observatoři.
Náš host nás zavede k aktuálním snahám lidstva na cesty k Měsíci a Marsu. Měsíc by se měl do několika let dočkat astronautů. Budou to snahy téměř po šedesáti letech od přistání prvních lidí na Měsíci. Jaké jsou plány, kam konkrétně lidé zamíří? A s čím tam poletí? Jak budou tyto mise vypadat? A dá se očekávat budování měsíčních základen?
Popularizátor pilotovaných letů Milan Halousek je současně předsedou vzdělávacího spolku Kosmos-news a také předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti. Budeme si tedy převážně povídat o tom, spíše se jen dotýkat toho, jak lidé začali dobývat kosmos od počátku až po dnešek. První významné lety do vesmíru, výpravy Apolla na Měsíc, Skyleb, raketoplány, současná ISS, Tiangong a jiné.
V minulém dílu s RNDr. Jiřím Svobodou, Ph.D. jsme se zaměřili na černé díry, neutronové hvězdy a vznikající galaxie v tehdy mladém vesmíru. V dalším pokračování Hlubin vesmíru se v besedě s dr. Svobodou opět vrátíme k pozoruhodnému výzkumu nejen u černých děr v oblasti rentgenové.
Astronomie v rentgenovém oboru je hlavní specializací našeho hosta RNDr. Jiřího Svobody, Ph.D. z oddělení galaxií Astronomického ústavu AV ČR. Čemu se tato disciplína věnuje? A kdy se začalo s pozorováním? Blíže se podíváme k neutronovým hvězdám a černým děrám. Jejich vlastnosti přinášejí pozoruhodné skutečnosti – hmotnosti, rotace a mnohé další.
RNDr. Michal Zajaček, Ph.D. z Masarykovy university v Brně pokračuje ve výkladu o galaktických zajímavostech v jejich centrech. Procesy v akrečních discích u centrálních galaktických černých děr, aktivní galaxie, akreční toky a další dynamické projevy. Jaké to úžasné skutečnosti!
V tomto díle se blíže podíváme především do center galaxií. Průvodcem nám bude RNDr. Michal Zajaček, Ph.D. z Masarykovy university v Brně. Jaké jsou černé díry uprostřed galaxií? Jak velké jsou? Jaké mají vlastnosti a co o nich již víme? Například v naši Mléčné dráze se nachází „podvyživená“ černá díra. Proč? Je to opravdu pro mnohé z nás až překvapivě málo, kolik hmoty za jeden rok pohltí. A jak na tom jsou velké černé díry ve velkých galaxiích?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když
Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Jasná hvězda při pravém okraji nese katalogové označení 67 Leonis (4.77 Vmag).
