Vědec z Karlovy university, zabývající se paleomagnetizmem, poutavě vypráví nejen o svém angažmá v USA, ale především o magnetických skutečnostech na Zemi. Jak vzniká? Jaké jsou pohyby uvnitř Země. Co lze vyzkoumat z hornin a co přináší nové poznatky?
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z Českého učení technického v Praze je pravidelným hostem pořadu Hlubinami vesmíru v televizi Noe. Vzhledem k tomu, že astronomové získali nový úžasný vědecký přístroj v podobě Webbova vesmírného dalekohledu, bude se debata točit i kolem objevů, které již přinesl, nebo je můžeme očekávat. V prvním dílu nás čeká i pohled na vesmír samotný a jeho vývoj a na druhé straně prozkoumáme i nejbližší okolí Země a jejích radiačních pásů.
RNDr. Jiří Borovička, CSc., je český astronom pracující v Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově. Ve spolupráci s dalším světovým odborníkem na meteority, Pavlem Spurným, se zabývá výzkumem meziplanetární hmoty, především meteorů. V pořadu Hlubinami vesmíru nás seznámí s metodami meteorické astronomie.
RNDr. Michael Prouza, Ph.D., ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky bude v tomto pořadu zpočátku hovořit o svém působení a poté se zaměříme na astročástikovou fyziku.
Prvním dílem pořadu v roce 2022 se podíváme k výzkumu exoplanet s dr. Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR. Jak se zjišťují z kosmu exoplanety? Zákrytové metody a sledování radiálních rychlostí blízkých hvězd přinášejí zatím ty nejpodrobnější výsledky. Jak to astronomové prokazují a čím?
V pořadu Hlubinami vesmíru si RNDr. Jiří Grygar, CSc., povídal o tom, jaké objevy hýbaly světem astronomie v minulém roce. Po prvním dílu o Sluneční soustavě a po druhém pokračování, věnovaném vzdálenějším objektům, tu máme třetí pokračování rozhovoru s naším předním popularizátorem astronomie a astrofyziky. V tomto díle zakončí dr. Jiří Grygar vyprávění o významných objevech v astronomii loňského roku.
V říjnovém díle budeme pokračovat s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. v přehledu nejvýraznějších objevů v astronomii roku minulého. Nejprve se zastavíme u výzkumu Slunce, protože výzkum naší mateřské hvězdy obstarává hned dvojice nových sond. Pak se zastavíme na periférii Sluneční soustavy a povíme si i zajímavosti ze světa galaxií.
RNDr. Martin Ferus, Ph.D. je fyzikálním chemikem Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského v Praze a je prvním astrochemikem, kterého jsme přivítali v našem pořadu. A tak se bude naše beseda točit kolem chemie ve vesmíru. Dotkneme se otázek, např: Z čeho se vesmír skládal v raných epochách svého vývoje? Co zkoumají astrochemici a jak? Co nám mohou prozradit spektra mlhovin? Jakou roli hrají supernovy při syntézách prvků?
Jak vypadají centra galaxií? Jsou masivní černé díry krmeny i výbuchy supernov? V besedě s prof. Janem Paloušem z Astronomického ústavu AV ČR se vydáme vstříc výzkumu do těchto končin. Co víme či nevíme o černé díře uprostřed Mléčné dráhy? Jaké procesy se odehrávají v tzv. AGN – galaxií s aktivním jádrem např. u galaxie M 82 ve Velké medvědici?
Průvodcem současného výzkum galaxií bude v našem pořadu Prof. RNDr. Jan Palouš DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.
V pražském studiu televize Noe zůstali od minula Brankica a Jiří Kubátovi. Stelární astrofyzici, kteří modelují atmosféry horkých hvězd. Jejich práce přináší i nové metody či spíše nová řešení. Jak se tam hmota pohybuje, jaké má projevy? V besedě se dotkneme také tzv. Wolf-Rayetových hvězd, které patří mezi nejteplejší hvězdy a snad jsou tím, co předchází výbuchům supernov.
Od chlapecké zvědavosti a sestrojení domácích dalekohledů až k automatizacím obřích dalekohledů prestižních světových observatoří – to je stručný popis besedy odehrávající se na pozadí obrázků z dílny autorovy. Na kterých dalekohledech se společně se svými kolegy podílel? Zavítáme např. na Kanárské ostrovy i do pouští Chile.
Zveme vás k pokračování besedy s astrofyzikem doc. RNDr. Petrem Hadravou, DrSc. o spektoskopii hvězd. Spektrum hvězd přináší mnohdy takové informace, že díky nim vědci dokáží určit nejen jejich vlastnosti, velikosti či teploty, ale často určí i jejich průvodce. Zvláště u těsných dvojhvězd přináší spektroskopie vynikající výsledky. Jak se to určuje?
V roce 2017 „navštívil“ okolí slunce objekt z jiného prostoru než sluneční soustavy. Jak tento objekt vypadá a odkud přiletěl? Co o něm víme? I ve světě exoplanet stále přibývají nové poznatky. My se zastavíme u naší nejbližší hvězdy od slunce Proximy a u soustavy Trappist-1 a její rodiny planet. Jaké tam jsou nové objevy?
S prof. Miloslavem Druckmüllerem, matematikem z VUT Brno, se ve vyprávění nejprve zastavíme u loňského úplného zatmění Slunce nad USA. Byla to velmi náročná expedice a podrobnosti o jejím průběhu budou jistě poutavým nahlédnutím pod pokličku vědeckého výzkumu. Jaká úskalí čekala na její protagonisty? Co vše bylo nutné zajistit, když prováděli fotografování hned na pěti stanovištích? Výsledky expedice se nyní zpracovávají a my si ukážeme v našem pořadu některé z nich. Pokračování besedy o matematickém zpracování sluneční koróny.
Astronom ze stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR RNDr. Pavel Koubský, CSc. zůstal v pražském studiu TV Noe i na pokračování besedy o hvězdné astronomii.
V pokračování s dr. Jiřím Grygarem budeme v listopadu pokračovat v objevech ve Sluneční soustavě a také se podíváme k exoplanetám. Zastavíme se tedy u trpasličí planety Pluto, komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, další trpasličí planety Ceres a první část cesty zakončíme u Slunce. Pak se podíváme na planety u jiných hvězd, například Proximy Kentaura.
21. srpna se ve Spojených státech odehrálo úplné zatmění Slunce. Dlouho očekávaná událost se stala jistě velmi sledovanou mnohými médii. Živé komentované vysílání úplného zatmění připravila i televize Noe, známá svým seriálem Hlubinami vesmíru. Pojďme si tuto událost připomenout ještě jednou v repríze tuto neděli od 15:50 na TV Noe.
Co jsou astronomické olympiády a jak se organizují? Denis Müller je úspěšným olympionikem, který se účastnil již více olympiád na celosvětové úrovni. Mgr. Lenka Soumarová je astronomkou a spoluorganizátorkou těchto soutěží v České republice. Oba proto mohli zasvěceně pohovořit o této soutěži.
V druhém dílu se společně s prof. Petrem Kulhánkem ponoříme do chystaných programů, které připravují NASA a ESA ve výzkumu gravitačních vln. Jaké přístroje již krouží nad Zemí? Co nového se chystá? Budou představeny programy LISA, LISA Pathfinder a ELISA, jejich historie i současnost a snad nedaleká budoucnost. V čem tkví jejich podstata a jak pracují a budou pracovat? Sledujte premiéru již tuto sobotu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
