Úvodní  >  Související stránky k článku Kdo objevil planetu Uran?

Související stránky k článku Kdo objevil planetu Uran?

Martin GembecÚkazy

46. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 11. do 19. 11. 2023. Měsíc bude v novu a koncem týdne se vynoří jako srpek na večerní obloze. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem, ráno září na východě jasná Venuše. Mars je v konjunkci se Sluncem a zmizí přímo za ním. Aktivita Slunce je mírně zvýšená, nastaly další středně silné erupce a slabší polární záře. Nastává maximum meteorického roje Leonid. Měsíc planetky Dinkinesh je kontaktní binární těleso. Raketa Falcon 9 vynesla v rámci mise Transporter 9 řadu družic, mezi nimi i třetí slovenský cubesat Veronika. SpaceX se možná pokusí o start sestavy SuperHeavy Starship. Před 100 lety se narodil Alan Shepard, první Američan v kosmu a jeden z těch, co chodili po Měsíci. Před čtvrtstoletím padaly bolidy z roje Leonid.

Zdeněk JánskýKosmonautika

JWST objevil nový měsíc Uranu

Webbův kosmický dalekohled (JWST) objevil při svých pozorováních přístrojem NIRCam (Near-Infrared Camera) nové malé těleso obíhající kolem sedmé planety Sluneční soustavy. Těleso dostalo označení S/2025 U1 a stalo se tak dvacátým devátým měsícem Uranu. Měsíček je to velmi malý. Zatímco prvních dvou velkých souputníků Uranu si všiml ještě jeho objevitel William Herschel, tento je tak malý, že nebyl k nalezení ani na snímcích sondy Voyager 2.

Martin GembecÚkazy

38. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 16. 9. do 22. 9. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Aktivita Slunce je velmi nízká. Překvapil přílet komety z oblastí mimo Sluneční soustavu. Start japonské nákladní lodi HTV-8 byl odložen. Čínská raketa Dlouhý pochod 4 je zpět ve službě. Před 230 lety objevil William Herschel Saturnův měsíc Mimas.

František MartinekSluneční soustava

HST pozoroval dynamické atmosféry Uranu a Neptunu

V průběhu svého rutinního každoročního monitorování počasí na vnějších planetách Sluneční soustavy poskytnul Hubbleův kosmický teleskop HST zřetelný pohled na bouři s dlouhou životností obklopující oblast kolem severního pólu planety Uran a odhalil novou záhadnou tmavou skvrnu na planetě Neptun. Podobně jako na Zemi se i na Uranu a Neptunu střídají roční období, což může mít na svědomí některé útvary v jejích atmosférách. Avšak jednotlivá roční období jsou zde mnohem delší než na Zemi: spíše než o měsíce se jedná o desítky roků.

Martin GembecÚkazy

46. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 12. 11. do 18. 11. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Merkur je po elongaci obtížně viditelný. Venuše je vidět za svítání i ve dne. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Tauridy opět přichystaly nějaké bolidy. Don Machholz objevil po dlouhých letech kometu vizuálně. Pozorovat můžeme i slabší kometu v Andromedě. Doporučit můžeme další zákryt hvězdy planetkou Leda. Raketa Electron konečně vykonala komerční start. Před 280 lety se narodil William Herschel, mimo jiné objevitel planety Uran.

František MartinekSluneční soustava

Planetu Uran doprovázejí tři asteroidy

Planeta Uran a asteroidyAutor: SINCAstrofyzikové z Complutense University v Madridu potvrdili, že Crantor, velká planetka o průměru 70 km obíhá kolem Slunce po podobné dráze jako planeta Uran, přičemž jeden oběh vykoná za stejnou dobu. Vědci poprvé demonstrovali, že nejen tato, ale i další dvě planetky ze skupiny Kentaurů krouží kolem Slunce po koorbitálních drahách s Uranem.

Martin GembecÚkazy

2. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 11. ledna 2012, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 9. 1. do 15. 1. 2012. Měsíc je po úplňku. Večerními planetami jsou Jupiter a Venuše, v druhé polovině noci září Mars a Saturn. Začíná akce Globe at Night. Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. ledna 2012 v 18:00 SEČ.

František MartinekSluneční soustava

První Trojan u planety Uran

Planeta UranAutor: Keck ObservatoryPlaneta Uran má „zakázaného“ průvodce. Jedná se o planetku o velikosti 60 km, která se nachází ve vzdálenosti 3 miliardy kilometrů před planetou – na její oběžné dráze – v oblasti označované jako Lagrangeův librační bod L4. Jedná se o první asteroid sdílející stejnou oběžnou dráhu s planetou Uran, který byl doposud objeven navzdory tvrzení, že planeta Jupiter by měla díky své mohutné gravitaci takového průvodce „uloupit“.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »