Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2019

38. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 18. září 2019 ve 20:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 16. 9. do 22. 9. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Aktivita Slunce je velmi nízká. Překvapil přílet komety z oblastí mimo Sluneční soustavu. Start japonské nákladní lodi HTV-8 byl odložen. Čínská raketa Dlouhý pochod 4 je zpět ve službě. Před 230 lety objevil William Herschel Saturnův měsíc Mimas.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 22. září ve 4:41 SELČ. 19. září bychom mohli mít možnost spatřit výstup slabší hvězdičky 6,1 mag ze souhvězdí Berana zpoza neosvětlené části ubývajícího úplňku. Výstup se odehraje vysoko na obloze, ovšem až kolem 2:20 SELČ. Průchod Hyádami proběhne u nás pod obzorem a tak nám zbývá zase jen výstup slabší hvězdičky 6,4 mag, který nastane kolem 3. ráno dne 21. září.   

Planety:
Jupiter (−2,1 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem a Saturn (0,4 mag) je večer nad jižním obzorem. Přechod GRS vychází nejlépe na 18. 9. ve 20:25 SELČ. Z úkazů měsíčků Jupiteru upozorněme např. 16. 9. na výstup Ganymedu ze zákrytu, který se odehraje ve 20:48 SELČ. 22. 9. večer ještě můžeme stihnout přechod stínu Io, který začíná ve 20:08 a mezitím bude na kotoučku i měsíc samotný, jehož přechod končí ve 21:05.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Část dráhy komety C/2019 Q4 (Borisov) Autor: Spaceweather.com
Část dráhy komety C/2019 Q4 (Borisov)
Autor: Spaceweather.com
Kometa C/2019 Q4 (Borisov), která překvapila astronomy, protože pouze prolétá Sluneční soustavou po hyperbolické dráze, se bude až do konce září nacházet v souhvězdí Raka a bude tak nad ránem relativně vysoko nad obzorem. Problém je pouze její jasnost kolem 17 až 18 mag. Zachytit ji tak půjde amatérsky s pomocí fotografie. Velké observatoře typu CFHT nebo Gemini na Havaji už se na ni také podívaly. Její kometární aktivita je nezpochybnitelná a původ mimo naši planetární soustavu podle údajů z Minor Planet Center také. Kliknutím na odkaz si můžete manipulovat s pohledem na dráhy planet i komety.

Kosmonautika

Japonská raketa H-IIB měla 10. září problém u přívodního potrubí k raketě, kde se objevil oheň, kvůli němuž byl start odložen. To může ohrozit rytmus práce na stanici ISS, pokud loď HTV-8 nedorazí podle plánu. Ještě se vše stíhá. Nový pokus o start je v plánu 17. září.

Po vynuceném odkladu, způsobeném problémem při posledním startu na jaře, je zpět ve službě raketa Dlouhý pochod 4. Start verze CZ-4B s družicí Ziyuan-2D byl 12. září úspěšný.

Výročí

Saturnův měsíc Mimas má povrch pokrytý velkým množstvím kráterů Autor: NASA
Saturnův měsíc Mimas má povrch pokrytý velkým množstvím kráterů
Autor: NASA
17. září 1789 (230 let) objevil William Herschel Saturnův měsíc Mimas. Větším amatérským dalekohledem jej můžeme spatřit i my, stačí jen mít dobré podmínky, neboť měsíc se nachází poblíž jasného prstence. Mimas má na povrchu jeden velký kráter, který vznikl dávnou srážkou, která jej téměř mohla rozbít. Kráter se jmenuje příznačně Herschel.

18. září 1959 (60 let) odstartovala americká sonda Vanguard 3. Byla to jen malá koule z hořčíkové slitiny určená ke studiu zemského magnetického pole, mikrometeoroidů a slunečního rentgenového záření a jeho vlivu na atmosféru.

Výhled na příští týden 

  • Start Sojuzu MS-15 k ISS
  • Výročí: Ole Christensen Rømer
  • Výročí: zajímavé pády meteoritů do domů

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vanguard 3, William herschel, Mimas, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »