Žebříček největších meteoritů na naší planetě vede jednoznačně Hoba – šedesátitunový železný kolos z Namibie. Jiné meteority doprovází nečekané peripetie: somálský El Ali byl po staletí jen orientačním bodem v krajině, než se ukázalo, že jde o patnáctitunový kus kosmického železa, kvůli kterému se rozpoutaly nelegální obchody i zásahy místních ozbrojených skupin.
Tým výzkumníků z Univerzity Karlovy, Aix-Marseille Université, European Southern Observatory, Massachusetts Institute of Technology a několika dalších institucí publikoval v časopise Nature dvě přelomové práce o původu meteoritů, které v současnosti dopadají na povrch Země.
Ve čtvrtek 10. listopadu 2022 časně ráno proletěl nad jižními Čechami a Vysočinou velmi jasný bolid, který však pro většinu náhodných pozorovatelů jakož i našich přístrojů zůstal skrytý za hustou oblačností studené fronty, která tou dobou přecházela přes naše území. Přesto jsme přes náš webový formulář obdrželi 4 hlášení a to především ze severozápadních Čech, kde již fronta aspoň částečně přešla. O velikosti a délce trvání tohoto mimořádného bolidu svědčil i fakt, že byl zaznamenán citlivými fotometry, které jsou součástí našich bolidových kamer na velké většině stanic naší části Evropské bolidové sítě.
Kyanid a oxid uhelnatý jsou smrtelnými jedy pro člověka, avšak sloučeniny obsahující železo, kyanid a oxid uhelnatý v meteoritech bohatých na uhlík, které objevil tým vědců z Boise State University a NASA mohly pomoci rozvoji života na Zemi. Tyto mimozemské sloučeniny nalezené v meteoritech se podobají aktivním místům u tzv. hydrogenáz, což jsou enzymy, které pomáhají získávat energii bakteriím a archebakteriím (archea) rozkladem molekul vodíku (H2). Závěry vědců naznačují, že tyto sloučeniny byly rovněž přítomny na mladé Zemi ještě předtím, než se zde objevil život. A to v období, kdy Země byla nepřetržitě bombardována meteority a atmosféra byla pravděpodobně bohatá na vodík.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
