Dvě nové studie vypracované na základě dat získaných sondou New Horizons v průběhu průletu kolem Pluta v roce 2015 napovídají, že trpasličí planeta má hluboký podpovrchový oceán, který mohl být přítomen po celou dobu 4,5 miliardy roků existence Pluta.
Počítačové simulace poskytly přesvědčivé důkazy, že izolující vrstva hydrátů plynu může uchránit podpovrchový oceán kapalné vody pod vnější ledovou vrstvou Pluta před zamrznutím. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise Nature Geoscience.
Vytvořilo se zmrzlé „srdce“ Pluta v oblasti pánve vzniklé při dávném impaktu a nacházelo se kdysi mnohem blíže severnímu pólu? A ukrývá se pod ledovým srdcem podpovrchový oceán? Vědci navrhli několik nových možností k vysvětlení vzniku tohoto zajímavého útvaru v podobě zmrzlého srdce, které jako první vyfotografovala v roce 2015 sonda NASA s názvem New Horizons.
Od průletu sondy NASA s názvem New Horizons kolem Pluta stále přicházejí do řídícího střediska nové a nové informace. Astronomové i nadále data zpracovávají a publikují nové výsledky. Například bylo zjištěno, že na největším měsíci Pluta – Charonu – se nachází mimořádný kaňon, který je delší a hlubší než známý Grand Canyon na Zemi.
Kosmická sonda New Horizons odhalila zajímavé povrchové rysy Pluta v bohatých detailech, když prolétla kolem trpasličí planety v červenci 2015. Některé z pozorovaných útvarů vypadají jako fotografie řek a jezer, která jsou pevně „ukotvena“ na místě díky nízkým teplotám na povrchu Pluta. Avšak nyní se vědci studující nová data přicházející ze sondy New Horizons domnívají, že tato zmrzlá jezera a řeky mohly být kdysi zaplněny kapalným dusíkem.
Alan Stern, hlavní vedoucí vědeckého týmu sondy New Horizons informoval na stránkách astronomického časopisu Sky & Telescope o deseti nejméně očekávaných objevech, které uskutečnila sonda během průletu soustavou trpasličí planety Pluto v červenci 2015.
Pluto vypadá jako druhá „rudá planeta“ ve Sluneční soustavě. Barevné snímky vyslané na Zemi sondou NASA s názvem New Horizons deset dnů před jejím setkáním s trpasličí planetou Pluto ukazují výrazně načervenalou barvu povrchu se skvrnami, což zřetelně připomíná vzhled planety Mars v malém dalekohledu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
Snímek komety 24P/Schaumasse. Měřítko snímku je 13.6 arcsec/px - proti originálu 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Pořízeno za silného svitu Měsíce s 98 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 20 stupňů nad obzorem, vzdálený 83 stupňů od komety.
