Na Plutu kdysi byly řeky a jezera kapalného dusíku
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/SWRI
Kosmická sonda New Horizons odhalila zajímavé povrchové rysy Pluta v bohatých detailech, když prolétla kolem trpasličí planety v červenci 2015. Některé z pozorovaných útvarů vypadají jako fotografie řek a jezer, která jsou pevně „ukotvena“ na místě díky nízkým teplotám na povrchu Pluta. Avšak nyní se vědci studující nová data přicházející ze sondy New Horizons domnívají, že tato zmrzlá jezera a řeky mohly být kdysi zaplněny kapalným dusíkem.
Pluto se tak stalo překvapivě aktivním tělesem. Sonda New Horizons ukázala, že v atmosféře Pluta mohou existovat oblaka, a také pohoří, která mohou být ledovými vulkány a srázy tvořené metanovým ledem, který se rozpouští a vytváří rozsáhlé pláně. Jestliže na povrchu Pluta existovala jezera a řeky kapalného dusíku, souhlasilo by to s naším rozvojem poznání Pluta jako mnohem aktivnější trpasličí planety, než jsme si dříve mysleli.
Richard Binzel, člen týmu New Horizons z MIT, předpokládá, že kapalný dusík mohl na Plutu existovat před 800 až 900 milióny roků. Souvisí to se sklonem rotační osy Pluta, který činí 120°, což je mnohem výraznější než sklon rotační osy Země, který činí 23,5°. Počítačové modelování napovídá, že tento sklon mohl dokonce být ještě mnohem větší před několika milióny roků.
Důsledkem tohoto velkého sklonu je skutečnost, že slunečnímu záření byla vystavena velká část povrchu Pluta. To vede k dostatečnému zahřívání Pluta, což umožňovalo kapalnému dusíku téci napříč povrchem trpasličí planety. Tyto změny sklonu rotační osy (včetně precese a excentricity dráhy) mají vliv na místní klima, což označujeme jako Milankovičovy cykly. Stejné cykly mají podobný vliv na zemské klima, i když ne tak extrémní, jako na Plutu.
Autor: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/SWRI
Alan Stern je planetologem na Southwest Research Institute a hlavním vědeckým pracovníkem mise New Horizons. Domnívá se, že tyto dlouhé cykly klimatických změn mohou mít velmi výrazný vliv na Pluto, které má atmosféru bohatou na dusík. V dávných dobách byla atmosféra Pluta mnohem hustější než dnešní ovzduší planety Mars. „To otevírá možnost, že kapalný dusík mohl kdysi jednou za čas téci po povrchu trpasličí planety Pluto,“ říká Alan Stern.
Značné množství dat stále přichází ze sondy New Horizons, přibližně polovinu z nich již mají vědci k dispozici. Data a dodatečné analýzy však mohou zpochybnit rodící se představu, že Pluto mělo a bude mít znovu a znovu na svém povrchu jezera kapalného dusíku. „Jsme teprve na začátku porozumění dlouhodobým změnám klimatu na Plutu,“ říká Richard Binzel.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] americaspace.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
