Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Odhalená záhada ledovců na Plutu

Odhalená záhada ledovců na Plutu

Porovnání planety Mars a trpasličí planety Pluto
Autor: NASA/JPL/MSSS; NASA/JHUAPL/SwRI

Pluto ve srovnání s Marsem: i když mechanismus atmosférické kondenzace v oblastech nízkých šířek na Plutu není ekvivalentní podmínkám na Zemi, je již známý na Marsu (obrázek vlevo), kde atmosférický oxid uhličitý může kondenzovat na povrchu planety – podobně jako dusík na Plutu (obrázek vpravo ve falešných barvách – s nápadným ledovcem z dusíku ve spodní části oblasti Sputnik Planum uprostřed snímku).

V průběhu zimy a jara na Marsu suchý led přednostně pokrývá dno kráteru Hellas (viz spodní část obrázku planety Mars), který, podobně jako Sputnik Planum, leží několik tisíc metrů pod úrovní sousedního terénu, jež zůstává trvale bez ledu.

Jaký je původ velkého dusíkového ledovce tvaru srdce objeveného na Plutu v roce 2015 americkou sondou New Horizons? Dva vědci z Laboratoire de météorologie dynamique (CNRS/École polytechnique/UPMC/ENS Paris) ukázali, že specifické osvětlení Pluta a atmosféra „upřednostňuje“ kondenzaci dusíku v blízkosti rovníku, v oblastech nízkých šířek, což vede k nahromadění ledu ve spodní části oblasti Sputnik Planum, v regionu rozsáhlé topografické pánve. Prostřednictvím svých simulací rovněž vysvětlili povrchové rozdělení a atmosférický nadbytek dalších typů těkavých látek na povrchu Pluta. Tyto závěry byly publikovány 19. 9. 2016 v časopise Nature.

Pluto je rájem pro glaciology. Mezi různými typy ledu pokrývajícími povrch Pluta je dusík nejtěkavější: když sublimuje (při -235 °C), vytváří řídkou atmosféru v rovnováze se zásobami ledu na povrchu. Jedno z nejméně očekávaných pozorování ze sondy New Horizons, která kolem Pluta prolétla v červenci 2015, ukázalo, že tato zásobárna tuhého dusíku je mimořádně rozsáhlá a převážně se nachází v oblasti Sputnik Planum, v topografické pánvi nacházející se uvnitř „tropů“ na Plutu. Námraza z metanu se navíc objevuje nad celou oblastí severní polokoule s výjimkou rovníku, zatímco led oxidu uhelnatého byl v menším množství detekován pouze v oblasti Sputnik Planum.

Porovnání fotografie Pluta a počítačového modelu Autor: CNRS/École polytechnique/UPMC/ENS Paris/NASA/JHUAPL/SwRI
Porovnání fotografie Pluta a počítačového modelu
Autor: CNRS/École polytechnique/UPMC/ENS Paris/NASA/JHUAPL/SwRI
Až do současnosti zůstávalo rozložení ledu na povrchu Pluta nevysvětleno. K lepšímu pochopení fyzikálních procesů fungujících na Plutu vědci vyvinuli numerické teplotní modely povrchu trpasličí planety, schopné simulovat cykly dusíku, metanu a oxidu uhelnatého v průběhu tisíců let a výsledky porovnali s pozorováními, která uskutečnila kosmická sonda New Horizons. Jejich model ukázal, že zmrzlý plyn dusíku podléhá uvěznění v podobě ledu v oblasti Sputnik Planum. Ve spodní části této pánve tlak atmosféry – a tudíž plynného dusíku – stoupá a koresponduje s námrazou, teplota je zde vyšší než v okolí pánve, což je v souladu s tím, že dusík nejlépe desublimuje přímo na led. Simulace ukázaly, že dusíkový led se nevyhnutelně akumuluje v pánvi a tak vytváří trvalou zásobárnu dusíku, jak ji pozorovala sonda New Horizons.

Počítačové simulace rovněž popisují cykly metanu a oxidu uhelnatého. Protože jejich těkavost je podobná dusíku, led oxidu uhelnatého je izolovaný s dusíkem uvnitř pánve. Pokud jde o metanový led, je méně těkavý při teplotách převládajících na Plutu, což umožňuje jeho existenci i někde jinde než v oblasti ledovce v regionu Sputnik Planum. Model ukázal, že čistý metan sezónně pokrývá obě polokoule, v souladu s měřením sondy New Horizons.

Tento scénář ukazuje, že není potřebný vnitřní zásobník zmrzlého dusíku k vysvětlení vytvoření ledovce Sputnik Planum, jak naznačovaly dřívější studie. Místo toho dobře známé fyzikální principy tvoří základ této ledové směsice na Plutu a její velkolepé aktivity, jedné z nejúchvatnějších ve Sluneční soustavě. Vědci rovněž předpověděli, že atmosférický tlak je na momentálním sezónním maximu a bude klesat v příštích desetiletích, zatímco sezónní zalednění se bude vytrácet.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Trpasličí planeta Pluto, Ledovec


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »