Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Deset nejméně očekávaných objevů na Plutu

Deset nejméně očekávaných objevů na Plutu

Modrá obloha trpasličí planety Pluto
Autor: NASA/JHUAPL/SwRI

Alan Stern, hlavní vedoucí vědeckého týmu sondy New Horizons informoval na stránkách astronomického časopisu Sky & Telescope o deseti nejméně očekávaných objevech, které uskutečnila sonda během průletu soustavou trpasličí planety Pluto v červenci 2015.

1) Prvním neočekávaným „objevem“ je podle astronoma Alana Sterna fakt, že se přístrojům na palubě sondy nepodařilo objevit žádné další měsíce Pluta, kromě doposud pěti známých měsíců objevených především pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, což jsou Charon, Nix, Hydra, Styx a Kerberos. „Stále jsem udiven tím, že sonda s citlivostí 20 až 30krát vyšší než HST neobjevila nic“, říká Alan Stern.

2) Druhou „kosmickou“ zvláštností Pluta, která překvapila a dokonce potěšila Alana Sterna, souvisí s tím, že Pluto má větší průměr než trpasličí planeta Eris, druhý uchazeč o post největšího tělesa v oblasti Kuiperova pásu. Eris byla dlouhou dobu pokládána za favorita v tomto „závodě“, avšak pozorování ze sondy New Horizons prokázala, že průměr Pluta je o 34 kilometry větší než u Eris – bohyně sváru.

3) Jak vzpomíná astronom Alan Stern, už první fotografie, které byly předány na Zemi sondou New Horizons po průletu kolem Pluta, způsobily u členů vědeckého týmu, že jim doslova „spadla čelist“ – natolik neobyčejné a různorodé byly snímky povrchu Pluta a jeho největšího měsíce Charona.

4) Podle slov Alana Sterna, vědecký tým neočekával, že spatří na tak malé, studené, a jak se předpokládalo dříve, „mrtvé“ planetě jako Pluto, plnohodnotná pohoří o výšce tři až čtyři kilometry, které však nejsou složeny z kamene, ale z vodního ledu. Nic podobného nezaregistrovala sonda Voyager na Tritonu, měsíci planety Neptun.

V okolí těchto hor se nacházející „písečné duny“ tvořené zmrzlými uhlovodíky rovněž překvapily vědce. Poskytly jim informace o tom, že atmosféra Pluta byla kdysi mnohem hustější a že se po jeho povrchu proháněly větry přenášející částice z místa na místo.

5) Když sonda proletěla kolem trpasličí planety a začala snímkovat jeho temnou polokouli, čekal na vědce pátý „div“ Pluta – modrá obloha a jasný mlžný opar obklopující siluetu planety, vyvolaný tenkou vrstvou uhlovodíků v atmosféře Pluta.

Sputnik Planum a ledovce na Plutu Autor: NASA/JHUAPL/SwRI
Sputnik Planum a ledovce na Plutu
Autor: NASA/JHUAPL/SwRI
6) Potom, co vědci získali první vědecká data, uvědomili si, že Pluto není ve skutečnosti „Triton na steroidech“ podle vyjádření Alana Sterna, s poměrně jednoduchou geologickou strukturou a složením, ale spíše „druhým Marsem (na steroidech)“. Podle názoru Alana Sterna, ani on, ani jeho kolegové neočekávali, že povrch Pluta bude natolik rozmanitý, obarvený do tak různorodých barevných odstínů a neobyčejný ve svém vzhledu.

7) Sedmým „divem Pluta“, i když s malým znaménkem mínus, se stalo to, že se sondě New Horizons nepodařilo zaznamenat stopy gejzírů a dalších forem nynější geologické aktivity, kterou očekával Alan Stern a doufal, že ji spatří. Avšak na druhou stranu vědce skutečně překvapila planina Sputnik – hladká rovina o šířce tisíce kilometrů, na níž nejsou známky kráterů a která se vytvořila docela nedávno, přibližně před 100 milióny roků.

8) Tato planina je levou polovinou osmého překvapení – obrovské struktury, která obdržela neoficiální označení „srdce Pluta“ a zatím neoficiální pojmenování Region Tombaugh. Překvapením podle vyjádření Alana Sterna nebylo její odhalení, ale to, nakolik toto kosmické srdce sjednotilo a přitáhlo pozornost lidí, kteří se obvykle o planetologii nezajímají.

Charon – největší měsíc Pluta Autor: NASA/JHUAPL/SwRI
Charon – největší měsíc Pluta
Autor: NASA/JHUAPL/SwRI
9) Rovněž neočekávaný a zajímavý byl objev toho, že Charon je uspořádán mnohem složitěji, než veškeré měsíce Uranu a Neptunu, a také to, že na jeho povrchu se nacházejí gigantické trhliny hluboké několik kilometrů a dlouhé až stovky kilometrů. Dále byly objeveny obří kamenné „hrady“ s příkopy a další podivné útvary reliéfu.

10) A nakonec, poslední věcí, která značně překvapila skupinu vědců kolem sondy New Horizons, byly řeky dusíkových ledovců, pohybujících se z oblasti planiny Sputnik a zaplňující krátery obklopující její hranice. Proslulá fotografie Alana Sterna se „spadnutou čelistí“, jak přiznal vědec, byla zhotovena právě v tomto okamžiku, kdy poprvé spatřil tyto ledové řeky.

Podle vyjádření Alana Sterna bude tato „desítka“ v nejbližší době rozšířena a doplněna, protože sonda ještě neukončila přenos získaných informací, což potrvá ještě zhruba deset měsíců. Alan Stern očekává, že nové fotografie a pořízená vědecká data poskytnou vědcům ještě mnoho příčin žasnout nad bohatstvím a různorodostí tváře Pluta a jeho měsíců.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] skyandtelescope.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: New horizons, Trpasličí planeta Pluto


30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »