Středoevropský letní čas (SELČ) u nás začne platit 31. března, kdy se hodiny ve 2:00 SEČ posunou o jednu hodinu vpřed. Letní čas končí poslední neděli v říjnu, letos tedy 27. října, kdy se hodiny ve 3:00 SELČ posunou o jednu hodinu zpět.
Letošní rok měl být posledním, kdy si přetočíme hodinové ručičky do „letní“ nebo „zimní“ varianty. Přestože odborníci napříč Evropou mají jasno a již dávno vyřkli, aby obyvatelé většiny států Evropské unie měli na svých hodinkách trvale středoevropský pásmový čas (nesprávně označovaný jako zimní), evropští poslanci finální směrnici zatím, i kvůli koronakrizi, neodhlasovali. Výsledek? Rok 2021 nakonec nebude posledním, kdy si v březnu a v říjnu budeme muset zvykat na vstávání o hodinu „dříve“ nebo „později“. Potvrdili to i účastníci semináře s názvem Středoevropský, letní nebo střídavý čas?, který na Hromnice – tedy 2. února 2021 – organizoval Výbor pro záležitosti EU Senátu Parlamentu České republiky.
Střídání času v Evropě sice formálně odzvonilo, prakticky tomu tak ale není a situace je lehce nepřehledná. Tímto seminářem chce Výbor pro záležitosti EU Senátu PČR navázat na seminář pořádaný Ministerstvem dopravy zhruba před rokem, informovat o současném stavu projednávání a také o souvislostech času, ať střídavého nebo středoevropského či dokonce trvale letního, se životy lidí. Seminář se bude konat dne 2. února 2021 od 10.00 hodin on-line formou prostřednictvím platformy Webex.
Evropská komise se začíná zabývat problematikou letního času. Zveřejnila webový dotazník, kde se můžete k tomuto tématu vyjádřit.
Astronomové bývají pravidelně rok co rok dotazováni, co na zavedení letního času říkají a my pravidelně rok co rok odpovídáme, že astronomie letní čas nepotřebuje a v posledních letech už jsme také důrazně upozorňovali na negativní dopady a také na nedostatečné zdůvodnění zavádění letního času. Letní čas se z pohledu dneška jeví jako přežitek.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
