Střídání času zdá se už není téma, přitom důvody k řešení trvají
Autor: PIRO4D/Pixabay/Volné užití
Středoevropský letní čas (SELČ) u nás začne platit 31. března, kdy se hodiny ve 2:00 SEČ posunou o jednu hodinu vpřed. Letní čas končí poslední neděli v říjnu, letos tedy 27. října, kdy se hodiny ve 3:00 SELČ posunou o jednu hodinu zpět.
Střídání středoevropského času a středoevropského letního času nebo zrušení střídání, jak to už před mnoha lety schválila Evropská komise. Jenže, co dál? Středoevropský čas nebo trvale letní čas? S tím si nikdo na politické úrovni neví rady. Nejen, že se členské státy EU zatím nedohodly, co bude dál, ale i v USA jsou bezradní. Americký Senát sice schválil zrušení střídání času (s tím, že zůstane trvale letní), rozhodnutí ale neprošlo Sněmovou reprezentantů, takže se čas střídá dál. Navíc se objevily snahy trvale nastavit přirozený čas.
V USA začal letní čas platit již 10. března. Ke změně času dochází v každém časovém pásmu v USA vždy ve 2:00 místního času. Havaj a většina Arizony ovšem letní čas nepoužívá. V Kanadě na letní čas přechází většina oblastí, ale opět ne úplně všechny. Zajímavá zkušenost je z Mexika. Tato severoamerická země se rozhodla trvale odstranit letní čas v říjnu 2022. Tato změna však způsobila zmatek a problémy podél hranic s USA. Pohraniční města na severu Mexika, jako je Ciudad a Juárez, své časy sladila s používáním letního času v USA a Kanadě a 10. března 2024 také přešla na letní čas. Ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek k tomu dodává „Člověk si myslí, jaký je v tom pořádek a přitom je v tom neuvěřitelný chaos... skoro jako v 19. století.“
Přesto důvody, které odborníci vnášejí do diskuzí a také do doporučení pro Evropskou komisi, dál trvají. Středoevropský čas vyhovuje všem evropským státům, kromě těch hodně na východě – jako je Ukrajina, nebo hodně na západě, jako je třeba Portugalsko nebo Irsko. Ale tam už si hodinky stejně musíte přetáčet. Středoevropský čas bez zavádění letního času podporuje i Akademie věd České republiky, konkrétně její Fyziologický ústav. Více viz www.stredoevropskycas.cz.
O autorovi
Pavel Suchan
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
