Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Střídání času zdá se už není téma, přitom důvody k řešení trvají

Střídání času zdá se už není téma, přitom důvody k řešení trvají

Letní čas. Středoevropský čas.
Autor: PIRO4D/Pixabay/Volné užití

Středoevropský letní čas (SELČ) u nás začne platit 31. března, kdy se hodiny ve 2:00 SEČ posunou o jednu hodinu vpřed. Letní čas končí poslední neděli v říjnu, letos tedy 27. října, kdy se hodiny ve 3:00 SELČ posunou o jednu hodinu zpět.

Střídání středoevropského času a středoevropského letního času nebo zrušení střídání, jak to už před mnoha lety schválila Evropská komise. Jenže, co dál? Středoevropský čas nebo trvale letní čas? S tím si nikdo na politické úrovni neví rady. Nejen, že se členské státy EU zatím nedohodly, co bude dál, ale i v USA jsou bezradní. Americký Senát sice schválil zrušení střídání času (s tím, že zůstane trvale letní), rozhodnutí ale neprošlo Sněmovou reprezentantů, takže se čas střídá dál. Navíc se objevily snahy trvale nastavit přirozený čas.

V USA začal letní čas platit již 10. března. Ke změně času dochází v každém časovém pásmu v USA vždy ve 2:00 místního času. Havaj a většina Arizony ovšem letní čas nepoužívá. V Kanadě na letní čas přechází většina oblastí, ale opět ne úplně všechny. Zajímavá zkušenost je z Mexika. Tato severoamerická země se rozhodla trvale odstranit letní čas v říjnu 2022. Tato změna však způsobila zmatek a problémy podél hranic s USA. Pohraniční města na severu Mexika, jako je Ciudad a Juárez, své časy sladila s používáním letního času v USA a Kanadě a 10. března 2024 také přešla na letní čas. Ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek k tomu dodává „Člověk si myslí, jaký je v tom pořádek a přitom je v tom neuvěřitelný chaos... skoro jako v 19. století.

Přesto důvody, které odborníci vnášejí do diskuzí a také do doporučení pro Evropskou komisi, dál trvají. Středoevropský čas vyhovuje všem evropským státům, kromě těch hodně na východě – jako je Ukrajina, nebo hodně na západě, jako je třeba Portugalsko nebo Irsko. Ale tam už si hodinky stejně musíte přetáčet. Středoevropský čas bez zavádění letního času podporuje i Akademie věd České republiky, konkrétně její Fyziologický ústav. Více viz www.stredoevropskycas.cz.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Letní čas


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »