Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Opět budeme měnit čas

Opět budeme měnit čas

hodiny

Taky jste si lámali hlavu, jak to teda vlastně bude po zrušení střídání času, o kterém rozhodl v roce 2019 Evropský parlament? Nemusíte spěchat. Protože země Evropské unie se zatím nedohodly, co dál.

Některé se přiklánějí k trvale letnímu času, jiné by pokračovaly ve střídání času a některé se kloní ke středoevropskému času, tedy tomu, který probíhá v době, kdy není nastaven ten letní. Tato debata je poměrně překvapivá, protože se nabízelo řešení vrátit se k přírodnímu času, který je symetrický vůči východu a západu Slunce a který odpovídá našim fyziologickým potřebám.

Do doby, než bude rozhodnuto, se tedy čas bude dále střídat. A tak to tedy bude i v letošním roce. V noci ze soboty 27. na neděli 28. března si ve 2 hodiny v noci posuneme čas na 3. hodinu. Noc tak bude sice o hodinu kratší, zato zastánci letního času a milovníci dlouhých letních večerů budou slavit. Zhruba pětina obyvatel s tím bude mít problém srovnat se v jejich časovém rytmu. Ale nutno dodat, že za pár dní se to spraví. Ale čeká je ještě jedna změna času na podzim a budou to absolvovat znovu.

Spolu s již neexistujícími ekonomickými důvody pro zavedení letního času postrádá střídání času smysl a pokračuje jenom proto, že se země Evropské unie nedokáží dohodnout.

Jak jsme uvedli, na přemýšlení, jak dál, a především, jak správně dál, máme zase nějaký ten čas. Která volba je vhodnější?

Někteří přišli s nápadem ponechat letní čas po celý rok. Dlouhé letní večery, zbytečné světlo ráno, které nás, civilizované a odcizené od dřívějšího chodu sedláků a hospodářů, zbytečně budí. Zní to lákavě a leckdo pro to také zvedá ruku. Problém ale nastává ve druhé části roku, v zimě, kdy trvalý letní čas znamená více tmy ráno, začátek školy (ano, to zní v době online výuky podivně, ale jednou to zase bude) ještě za tmy, přitom ranní světlo je pro náš organismus naprosto zásadní. Na tom se shodují fyziologové napříč Evropou i celým světem.

Informace a argumenty k vašemu dalšímu ročnímu přemýšlení najdete na www.stredoevropskycas.cz. Je zde také simulace, jak vypadají části roku se středoevropským časem a s časem letním středoevropským, nastavit si můžete jakýkoliv den roku.

Kontakty

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno – dusek@hvezdarna.cz

Pavel Suchan, tiskový tajemník České astronomické společnosti - suchan@astro.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Změna času, Letní čas


25. vesmírný týden 2026

25. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 6. do 21. 6. 2026. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a setká se s Merkurem a Venuší. Pomalu klesá k obzoru Jupiter. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Možná se objeví noční svítící oblaka. Český astronaut Aleš Svoboda obsadí roli pilota lodi Crew Dragon, která by měla letět k ISS v roce 2027. NASA oznámila složení posádky mise Artemis III, je tam i Evropan Luca Parmitano. Před 50 lety byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena sonda Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha nad obzorem.

Širokoúhlý pohled na naši domovskou galaxii, jak se elegantně klene nad českým obzorem. Fascinuje mě, jak dokáže i běžný chytrý telefon z pevného stativu zachytit tak obrovské množství hvězd a prachových mračen, které jsou od nás vzdálené tisíce světelných let.

Další informace »