Ve středu 11. října agentura NASA zveřejnila vůbec první náhled na dopravené vzorky z planetky (101955) Bennu, která je 4,5 miliardy let stará. Těleso tak můžeme považovat za časovou schránku z dob vznikající Sluneční soustavy. V minulosti podobné asteroidy narážely do Země, čímž sem zanesly různé sloučeniny, přičemž některé z nich, jako například voda a uhlík, jsou přímo kritické pro vznik našeho života.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 12. do 18. 12. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět v druhé polovině noci a dopoledne. Večer jsou vidět okem Jupiter, Saturn a Mars a s dalekohledem i Uran a Neptun. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Nastává maximum meteorického roje Geminidy. Mise Artemis I skončila. Kosmická loď Orion přistála v neděli 11. 12. Otevírá se tím nová éra dobývání Měsíce. K němu se má v budoucnu v rámci mise Dear Moon vydat i Čech Yemi. Evropská raketa Ariane 5 má vynést revolučně vylepšenou verzi geostacionární družice Meteosat. Před 50 lety se naposledy dotýkal povrchu Měsíce Gene Cernan z Apolla 17. Před 60 lety úspěšně zkoumal Venuši Mariner 2.
Zatímco celý svět v těchto dnech sleduje první cestu lodi Orion k Měsíci, nastává zajímavé výročí, jež s dobýváním Měsíce souvisí. Právě dnes totiž uplynulo přesně pět desítek let od chvíle, kdy se lidé k Měsíci vydali naposledy. Dosud největší raketa všech dob, Saturn V, v provedení pro lunární mise, naposledy odstartovala z rampy LC-39A a vynesla na dráhu k Měsíci poslední loď Apollo s tříčlennou posádkou. Jednalo se o grandiózní finále celého programu. Mise Apollo 17 byla tou úplně nejdelší a vědecky nejhodnotnější. Pojďte si společně s námi při příležitosti tohoto výročí připomenout příběh jedinečné lunární mise.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 12. do 11. 12. 2022. Měsíc bude v úplňku a zakryje Uran a Mars. Jupiter a Saturn jsou večer poblíž jihu. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Kosmická loď Orion se vrací k Zemi. Na čínské kosmické stanici proběhla výměna posádek. Startuje evropská meteorologická družice třetí generace. Před 50 lety startovala k Měsíci poslední mise Apollo 17. Česká astronomická společnost slaví 105 let existence.
Částečné zatmění Měsíce, meteorické roje, defilé planet, superúplněk, částečné zatmění Slunce a Mars v opozici se Sluncem, a tedy v dobrých pozorovacích podmínkách ... to bude rok 2022 na obloze. Máme se na co těšit. Od března do konce května se předvedou všechny planety v sérii vzájemných konjunkcí a setkání s Měsícem a ve druhé polovině roku začne noční obloze kralovat Mars, který počátkem prosince dosáhne opozice a ve spolupráci s Měsícem předvede mimořádnou podívanou. Nejnápadnějším úkazem vůbec bude říjnové zatmění Slunce.
Přehled událostí na obloze od 4. 12. do 10. 12. 2017. Česká astronomická společnost slaví 100 let. Měsíc bude v poslední čtvrti. 8. 12. dojde k zákrytu hvězdy Regulus. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Rusové vypustili úspěšně dvě rakety Sojuz 2, ale ačkoli raketa pracovala dobře, v případě jednoho startu selhal urychlovací stupeň. SpaceX úplně uzemnila raketu k misi Zuma, mezitím provádí přípravy ke startu Falconu Heavy, který však nejspíš sklouzne do roku 2018. Tento týden by však měla letět raketa Falcon 9 s lodí Dragon k ISS a to z opravené rampy SLC-40.
Nedávný kongres IAC2016 v Mexiku využili Číňané k dalšímu odsunutí pomyslné pokličky z jejich vesmírného programu a přišli s novými plány. Vypadá to, že čínská sonda bude prvním plavidlem, které řízeně přistane na odvrácené straně Měsíce a její nástupkyně snad odtud přiveze i vzorky hornin. Čína navíc nabízí zájemcům využití komunikační družice v blízkosti Měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
