Související stránky k článku Teleskopie - díl desátý (Astronom amatér a jeho zrak)
Detail úhloměrného pravítka s posuvným vizírem Vzájemné vzdálenosti objektů na obloze vyjadřujeme vždy jen v úhlové míře. Jsou to totiž vzdálenosti zdánlivé, často nevíme ani přibližně, jak jsou od nás pozorovaná nebeská tělesa daleko, a proto můžeme měřit jen úhel, který svírají dvě přímky vycházející z našeho oka a směřující k jednomu a druhému objektu. Takováto měření mají v astronomii velký význam, protože umožňují určit polohu kosmických objektů, jejich vzájemný pohyb, jejich vzdálenost od Země a mnoho dalších údajů.
Obr. 5: Schéma zařízení s kruhovým výměníkem filtrů, umístěným před okulárem: P) pouzdro, F) filtr, OV) ovládací kolečko výměníku, O) otočný výměník, OK) tubus pro okulár, U) kroužek pro uchycení zařízení na okulárovém výtahu dalekohledu. Optickým filtrem nazýváme optické prostředí, které propouští určitou oblast spektra světelných vln a zadržuje jiné spektrální oblasti. Kromě tohoto typu optických filtrů poznáme ještě tzv. neutrální filtry, které zeslabují intenzitu propouštěného světla víceméně rovnoměrně ve všech spektrálních oblastech.
Obr. 2: Optické schéma systému objektivu (O) a Barlowovy čočky (R) Ohnisková vzdálenost objektivu je jednou z podstatných charakteristik každého dalekohledu. Určuje velikost vytvářeného obrazu a v závislosti na tom i zvětšení, kterého můžeme přístrojem dosáhnout. Z poměru průměru objektivu a ohniskové vzdálenosti vyplývá světelnost přístroje, která je důležitým faktorem při fotografování astronomických objektů. Možnost měnit ohniskovou vzdálenosti dalekohledu přináší celou řadu výhod, a bude tedy jistě vítaná.
Obr. 4 Koncová část helioskopu se zrcadlem. A) šroub regulace polohy zrcadla, B) osový šroub upevňující destičku zrcadla, C) uzávěr tubusu, D) ocelová pružina, E) nosná destička zrcadla, F) plechová příchytka zrcadla se šroubem, G) tubus přístroje, H) zrc Sledování sluneční fotosféry patří k nejpoutavějším amatérským pozorováním, které mohou mít při systematické práci i svůj vědecký význam. Rychle se měnící vzhled slunečních skvrn je zajímavý i pro začínající hvězdáře-amatéry, kteří si pro tyto účely snaží obstarat vhodný dalekohled.
Většina amatérských astronomů se v určité fázi své činnosti dostane do období, kdy se snaží své vizuální pozorování doplnit i fotografováním různých vesmírných objektů. Z celé rozsáhlé problematiky astronomické fotografie bychom se v tomto díle chtěli dotknout především možností, které poskytují amatérský astronomický dalekohled vybavený běžným fotoaparátem.
Obr. 2: Malý astrograf Fotografie, které nacházejí široké využití ve všech odvětvích činnosti člověka, mají v astronomii specifické poslání. Neslouží zde jen k tomu, aby zachytily přesně a podrobně nejrůznější (často velmi rychle mizící) jevy, ale umožňují i zobrazení \"neviditelných\" objektů. Každý astronom-amatér ví, že fotografický materiál je při studiu vesmíru oproti lidskému oku v určité výhodě. Zatímco oko zaznamená jen ten zdroje světla, jehož intenzita překročila práh jeho citlivosti, ve fotografické emulzi se může akumulovat malé světelné množství delší dobu, a tak vytvořit předpoklad pro vznik viditelného obrazu i v případě velmi slabých zdrojů světla. I když podobnou úlohu dnes převzali i jiné moderní prostředky založené na elektronickém principu (CCD kamery), pro amatéra zůstává v tomto směru fotografie nejpřístupnější a nejzajímavější metodou studia mnohých objektů. Platí to především o fotografickém sledování hvězd, mlhovin, komet a pod.
Obr. 2: Protuberanční nástavec (podle Hähnela) Sluneční erupce bezesporu patří mezi nejpozoruhodnější jevy, které souvisí se sluneční činností. Každého pozorovatele uchvátí svou mohutností, dynamikou a nepřeberným bohatstvím tvarů.
Obr 4: Historické zařízení pro promítání Slunce pro amatérské dalekohledy od firmy Zeiss. Z hlediska astronomických pozorovacích metod je Slunce specifickým objektem, který je charakteristický velmi intenzivním světelným a tepelným zářením. Při jeho přímém pozorování musíme proto technicky poměrně náročnými zařízeními eliminovat tento nadbytek energie, který by mohl vážně poškodit náš zrak. Máme však možnost využít i metodu nepřímého pozorování sluneční fotosféry, promítání obrazu Slunce, při kterém takovéto nebezpečí nehrozí. Technické pomůcky, které k tomu potřebujeme, jsou přitom velmi jednoduché.
Helioskopický okulár firmy Weiss, Coziho typ.Při pozorováních sluneční fotosféry, při kterých využíváme promítnutého obrazu Slunce na projekční ploše připojené k dalekohledu, máme k dispozici i druhou metodu, tzv. přímé pozorování. V tomto případě je oko pozorovatele namířeno přímo na Slunce a pokud nemá dojít k poškození zraku vysokou intenzitou slunečního světla a tepla, musíme vyřešit problém, jak zeslabit proud světelné a tepelné energie. Touto otázkou se budeme zabývat v následujících řádcích, přičemž budeme vycházet z možností a potřeb astronoma-amatéra.
Obr. 2: Dalekohled pro pozorování z okna.Mezi přáteli astronomie je dobře známo, že okno obytného domu nepatří k vhodným místům pro pozorování oblohy, zvlášť pokud k tomuto účelu chceme použít i astronomický dalekohled. Praxe však ukazuje, že takovýto způsob využívá při realizaci své záliby mnoho amatérů. Důvodem není jen skutečnost, že nemají k dispozici jinou možnost, jakou poskytují například hvězdárny. Důležitou úlohu zde hraje nedostatek času. Když si chce astronom amatér odpočinout od každodenních starostí při pozorování Měsíce, planet nebo zajímavých úkazů na obloze, je pro něj nejpřijatelnější připravit svůj přístroj a využít výhled z okna svého bytu. Ze zkušenosti víme, že amatéra často odradí zdlouhavá příprava přístroje na pozorování, nebo i jeho přenášení na vhodné místo. To zabírá mnoho času, takže nevyužije svůj přístroj vždy, když je k tomu vhodná příležitost (dobré počasí, zajímavé objekty a jevy na obloze). Uvedené skutečnosti jsou důvodem k tomu, abychom si o využívání okenní observatoře něco pověděli.
Obr. 5: návrh Ramsdenova dynametru pro amatérskou konstrukciKdyž si koupíme astronomický dalekohled, najdeme ve většině případů údaje o jeho hlavních charakteristikách (ohnisková vzdálenost objektivu, průměr, zvětšení) uvedené v přiložené dokumentaci a většinou i přímo na tubuse přístroje. I na okulárech je napsáno, jaká je jejich ohnisková vzdálenost, případně zvětšení, které dosahují ve spojení s daným dalekohledem.
Obr. 3: centrování hlavního zrcadla; pohled do tubusu při nevycentrovaném zrcadle (A), pohled do tubusu při vycentrovaném zrcadle (B); 1 - objímka sekundárního zrcadla, 2 - okulárový tubus, 3 - objímka sekundárního zrcátka, 4 - hlavní zrcadloTeleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Obr. 8: sada okulárů a dalšího příslušenstvíTeleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Obr. 4: Triedr 7x50 s přídavným zařízením (nástavcem) k získání většího zvětšeníTeleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Obr. 6a: dřevěná montáž pro malý dalekohled, boční pohledTeleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Obr. 5: prodloužení ohniskové vzdálenosti objektivu rozptylnou čočkou
Teleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Obr. 3: Různé druhy refraktorických objketivů Teleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
Dobsonův dalekohled (průměr objektivu 0,25m). Autor: Jiří Drbohlav. Teleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje cenné rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.
