Tato sekvence expozic pořízená 15. a 16. května sleduje úplněk Měsíce během úplného zatmění, který se na jasné obloze střední Floridy vyhoupl nad koruny stromů. Snímky pořízované digitální kamerou každých 5 minut ukazují vývoj zatmění v průběhu tří hodin. Jasný měsíční kotouč tmavne a rudne,...
Úplná fáze lunárního zatmění 27. července trvala impozantních 103 minut. Jde tak o nejdelší zatmění Měsíce v 21. století. Měsíc procházel středem stínu Země, zatímco byl poblíž apogea, nejvzdálenějšího bodu eliptické dráhy. Tento kompozitní pohled pokrývá celé trvání totality od začátku do...
Tato sekvence úplného zatmění Měsíce pořízená 15. dubna míří na jih na zamrzlé jezero Waterton v národním parku Waterton Lakes National Park v Albertě v Kanadě. Na nejvzdálenějším horizontu jsou vrcholky z národního parku Glacier National Park v USA. Expozice každých 10 minut zachytily...
Úplná fáze zatmění Měsíce 15. června trvala úctyhodných 100 minut. Tento kompozitní obrázek ze sekvence snímků digitální kamerou pokrývá celé zatmění a sleduje, jak měsíční kotouč opisoval oblouk nad Akropolis v řeckých Aténách. Je skutečností, že řecký astronom Aristarchus už v letech...
Plató Aristarchus se nachází v rozsáhlých lávových tocích měsíčního Oceánu bouří (Oceanus Procellarum). Jasný impaktní kráter v rohu plató je Aristarchus, 42 kilometrů široký a 3 kilometry hluboký, mladý kráter. Vlevo nad ním je jen o něco málo menší, lávou zaplavený kráter...
Tato poklidný pohled se sekvencí úplného zatmění Měsíce zachycený 28. srpna se dívá dolů k jezeru Kalamalka a ke světlům města Coldstream v Britské Kolumbii. Expozice každé 4 minuty zachytily polohu Měsíce a fázi zatmění, až Měsíc zapadl za světla města a kopce na obzoru. Tato sekvence...
V rozsáhlých výtocích lávy měsíčního moře Oceanus Procellarum kotví plató Aristarchus. Tento ostrý, úžasně barevný pohled pořízený z jedné domácí observatoře na planetě Zemi krásně zachycuje geologicky různorodou oblast do níž patří hnědavé plató Aristarchus, kráter Herodotus a klikaté údolí...
Tato sekvence expozic pořízená 15. a 16. května sleduje úplněk Měsíce během úplného zatmění, který se na jasné obloze střední Floridy vyhoupl nad koruny stromů. Snímky pořízované digitální kamerou každých 5 minut ukazují vývoj zatmění v průběhu tří hodin. Jasný měsíční kotouč tmavne a rudne,...
Úplná fáze lunárního zatmění 27. července trvala impozantních 103 minut. Jde tak o nejdelší zatmění Měsíce v 21. století. Měsíc procházel středem stínu Země, zatímco byl poblíž apogea, nejvzdálenějšího bodu eliptické dráhy. Tento kompozitní pohled pokrývá celé trvání totality od začátku do...
Tato sekvence úplného zatmění Měsíce pořízená 15. dubna míří na jih na zamrzlé jezero Waterton v národním parku Waterton Lakes National Park v Albertě v Kanadě. Na nejvzdálenějším horizontu jsou vrcholky z národního parku Glacier National Park v USA. Expozice každých 10 minut zachytily...
Úplná fáze zatmění Měsíce 15. června trvala úctyhodných 100 minut. Tento kompozitní obrázek ze sekvence snímků digitální kamerou pokrývá celé zatmění a sleduje, jak měsíční kotouč opisoval oblouk nad Akropolis v řeckých Aténách. Je skutečností, že řecký astronom Aristarchus už v letech...
Plató Aristarchus se nachází v rozsáhlých lávových tocích měsíčního Oceánu bouří (Oceanus Procellarum). Jasný impaktní kráter v rohu plató je Aristarchus, 42 kilometrů široký a 3 kilometry hluboký, mladý kráter. Vlevo nad ním je jen o něco málo menší, lávou zaplavený kráter...
Tato poklidný pohled se sekvencí úplného zatmění Měsíce zachycený 28. srpna se dívá dolů k jezeru Kalamalka a ke světlům města Coldstream v Britské Kolumbii. Expozice každé 4 minuty zachytily polohu Měsíce a fázi zatmění, až Měsíc zapadl za světla města a kopce na obzoru. Tato sekvence...
V rozsáhlých výtocích lávy měsíčního moře Oceanus Procellarum kotví plató Aristarchus. Tento ostrý, úžasně barevný pohled pořízený z jedné domácí observatoře na planetě Zemi krásně zachycuje geologicky různorodou oblast do níž patří hnědavé plató Aristarchus, kráter Herodotus a klikaté údolí...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin. Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených
Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024
