Proč na Jupiteru mračna cirkulující kolem celé planety mizí a zase se objevují? Ačkoliv skutečná příčina zůstává neznámá, tak planetární meteorologové začínají lépe rozumět tomu, co se děje. Tento rok nečekaně zmizel Jupiterův tmavý jižní rovníkový pás SEB (Southern Equatorial Belt)....
Je to spirální galaxie? Ne. Opravdu, toto je Velké Magellanovo mračno (LMC), největší satelitní galaxie naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy. LMC se vzhledem k svému normálně chaotickému vzhledu klasifikuje jako trpasličí nepravidelná galaxie. Tato hloubková a širokoúhlá expozice ale...
Poznáte na tomto snímku pás Orionu? Dobře známou trojici hvězd, která je vidět prostým okem, lze najít vlevo nahoře. Tato jižní část souhvězdí Orion vypadá na tomto neobvykle pronikavém a širokém pohledu dost jinak. Nejprve si povšimněte, že dolní levá hvězda z pásu, Alnitak, osvětluje...
Proč na Jupiteru mračna cirkulující kolem celé planety mizí a zase se objevují? Ačkoliv skutečná příčina zůstává neznámá, tak planetární meteorologové začínají lépe rozumět tomu, co se děje. Tento rok nečekaně zmizel Jupiterův tmavý jižní rovníkový pás SEB (Southern Equatorial Belt)....
Je to spirální galaxie? Ne. Opravdu, toto je Velké Magellanovo mračno (LMC), největší satelitní galaxie naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy. LMC se vzhledem k svému normálně chaotickému vzhledu klasifikuje jako trpasličí nepravidelná galaxie. Tato hloubková a širokoúhlá expozice ale...
Poznáte na tomto snímku pás Orionu? Dobře známou trojici hvězd, která je vidět prostým okem, lze najít vlevo nahoře. Tato jižní část souhvězdí Orion vypadá na tomto neobvykle pronikavém a širokém pohledu dost jinak. Nejprve si povšimněte, že dolní levá hvězda z pásu, Alnitak, osvětluje...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
