Pokud byste stáli na útesu komety 67P neboli Čurjumov Gerasimenko(vá), tak by vás taková vánice nemohla zastihnout. Kosmická sonda Rosetta v červnu 2016 svojí úzkoúhlou kamerou zachytila dráhy prachových a ledových částic, které se pohybovaly zorným polem kamery a nad povrchem...
Přistávací modul z Rosetty bezpečně přistál na kometě. Na tomto nádherném snímku povrchu komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko je vlevo dole vidět jedna z noh Philae. Philae je šťastný přistávací modul, před uzasením se totiž dvakrát odrazil a od původního cílového místa Agilkia urazil asi...
Včera se asi 500 miliónů kilometrů od Země odehrálo první měkké přistání na kometě, když se přistávací modul Philae ze sondy Rosetta usadil na jádru komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko. Místo přistání nazvané Agilkia se nachází u středu tohoto pozoruhodného snímku, který pořídila z Philae...
Kosmická sonda Rosetta si pořídila tuto selfie 7. října. Tehdy byla asi 472 miliónů kilometrů od Země, ale jenom 16 kilometrů od povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za kosmickou sondou se v horní části snímku rýsuje kometární jádro s dvěma laloky a na jednom 14 metrů dlouhém slunečním...
Tento nádherný snímek jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko pořídila 3. srpna úzkoúhlá kamera kosmické sondy Rosetta. Po 10 letech a 6,5 miliardách kilometrů cesty po drahách s gravitační asistencí meziplanetárním prostorem se Rosetta přiblížila na 285 kilometrů od svého cíle....
Pokud byste stáli na útesu komety 67P neboli Čurjumov Gerasimenko(vá), tak by vás taková vánice nemohla zastihnout. Kosmická sonda Rosetta v červnu 2016 svojí úzkoúhlou kamerou zachytila dráhy prachových a ledových částic, které se pohybovaly zorným polem kamery a nad povrchem...
Přistávací modul z Rosetty bezpečně přistál na kometě. Na tomto nádherném snímku povrchu komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko je vlevo dole vidět jedna z noh Philae. Philae je šťastný přistávací modul, před uzasením se totiž dvakrát odrazil a od původního cílového místa Agilkia urazil asi...
Včera se asi 500 miliónů kilometrů od Země odehrálo první měkké přistání na kometě, když se přistávací modul Philae ze sondy Rosetta usadil na jádru komety C67/P Čurjumov-Gerasimenko. Místo přistání nazvané Agilkia se nachází u středu tohoto pozoruhodného snímku, který pořídila z Philae...
Kosmická sonda Rosetta si pořídila tuto selfie 7. října. Tehdy byla asi 472 miliónů kilometrů od Země, ale jenom 16 kilometrů od povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za kosmickou sondou se v horní části snímku rýsuje kometární jádro s dvěma laloky a na jednom 14 metrů dlouhém slunečním...
Tento nádherný snímek jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko pořídila 3. srpna úzkoúhlá kamera kosmické sondy Rosetta. Po 10 letech a 6,5 miliardách kilometrů cesty po drahách s gravitační asistencí meziplanetárním prostorem se Rosetta přiblížila na 285 kilometrů od svého cíle....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
