Úvodní  >  Štítky  >  Štítek Cassiopeia A

Štítek: Cassiopeia A

František MartinekHvězdy

Článek Cassiopea A - továrna na výrobu chemických prvků

Astronomové dlouho studovali explodované hvězdy a jejich pozůstatky – známé jako pozůstatky po výbuchu supernov – za účelem lepšího pochopení toho, jak hvězdy vytvářejí a následně rozšiřují po vesmíru většinu chemických prvků pozorovaných na Zemi. Vzhledem ke svému unikátnímu postavení je Cassiopeia...

APOD Ochlazování neutronové hvězdy

Zbytek supernovy Cassiopeia A (Cass A) je v příjemné vzdálenosti 11 000 světelných let. Světlo ze supernovy Cas A, ze smrtící exploze masivní hvězdy, poprvé dosáhlo Země před 330 lety. Rozpínající se mračno trosek na tomto rentgenově optickém snímku měří asi 15 světelných let, přičemž ten...

APOD Cassiopeia A za milión vteřin

Ke konstrukci tohoto obrázku zbytku po supernově Cassiopeia A, rozpínajícího se mračna trosek po hvězdné explozi, bylo využito rentgenových údajů posbíraných za jeden milión sekund. Úžasně podrobný snímek z observatoře Chandra umožní bezprecedentní zkoumání katastrofického zániku, který...

APOD První světlo pro observatoř Chandra: Kasiopea A

Kosmické trosky po výbuchu hmotné hvězdy se staly objektem prvního oficiálního snímku rentgenové observatoře NASA Chandra. Zbytek po supernově známý jako Kasiopea A vznikl po explozi hvězdy v tomto souhvezdí severní oblohy před 300 lety. Snímek odkrývá nevídané detaily v rentgenovém světle,...

František MartinekHvězdy

Článek Cassiopea A - továrna na výrobu chemických prvků

Astronomové dlouho studovali explodované hvězdy a jejich pozůstatky – známé jako pozůstatky po výbuchu supernov – za účelem lepšího pochopení toho, jak hvězdy vytvářejí a následně rozšiřují po vesmíru většinu chemických prvků pozorovaných na Zemi. Vzhledem ke svému unikátnímu postavení je Cassiopeia...

APOD Ochlazování neutronové hvězdy

Zbytek supernovy Cassiopeia A (Cass A) je v příjemné vzdálenosti 11 000 světelných let. Světlo ze supernovy Cas A, ze smrtící exploze masivní hvězdy, poprvé dosáhlo Země před 330 lety. Rozpínající se mračno trosek na tomto rentgenově optickém snímku měří asi 15 světelných let, přičemž ten...

APOD Cassiopeia A za milión vteřin

Ke konstrukci tohoto obrázku zbytku po supernově Cassiopeia A, rozpínajícího se mračna trosek po hvězdné explozi, bylo využito rentgenových údajů posbíraných za jeden milión sekund. Úžasně podrobný snímek z observatoře Chandra umožní bezprecedentní zkoumání katastrofického zániku, který...

APOD První světlo pro observatoř Chandra: Kasiopea A

Kosmické trosky po výbuchu hmotné hvězdy se staly objektem prvního oficiálního snímku rentgenové observatoře NASA Chandra. Zbytek po supernově známý jako Kasiopea A vznikl po explozi hvězdy v tomto souhvezdí severní oblohy před 300 lety. Snímek odkrývá nevídané detaily v rentgenovém světle,...



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Slabá polární záře nad Pálavou při G2 .

Další informace »