Astronomové dlouho studovali explodované hvězdy a jejich pozůstatky – známé jako pozůstatky po výbuchu supernov – za účelem lepšího pochopení toho, jak hvězdy vytvářejí a následně rozšiřují po vesmíru většinu chemických prvků pozorovaných na Zemi. Vzhledem ke svému unikátnímu postavení je Cassiopeia...
Zbytek supernovy Cassiopeia A (Cass A) je v příjemné vzdálenosti 11 000 světelných let. Světlo ze supernovy Cas A, ze smrtící exploze masivní hvězdy, poprvé dosáhlo Země před 330 lety. Rozpínající se mračno trosek na tomto rentgenově optickém snímku měří asi 15 světelných let, přičemž ten...
Ke konstrukci tohoto obrázku zbytku po supernově Cassiopeia A, rozpínajícího se mračna trosek po hvězdné explozi, bylo využito rentgenových údajů posbíraných za jeden milión sekund. Úžasně podrobný snímek z observatoře Chandra umožní bezprecedentní zkoumání katastrofického zániku, který...
Kosmické trosky po výbuchu hmotné hvězdy se staly objektem prvního oficiálního snímku rentgenové observatoře NASA Chandra. Zbytek po supernově známý jako Kasiopea A vznikl po explozi hvězdy v tomto souhvezdí severní oblohy před 300 lety. Snímek odkrývá nevídané detaily v rentgenovém světle,...
Astronomové dlouho studovali explodované hvězdy a jejich pozůstatky – známé jako pozůstatky po výbuchu supernov – za účelem lepšího pochopení toho, jak hvězdy vytvářejí a následně rozšiřují po vesmíru většinu chemických prvků pozorovaných na Zemi. Vzhledem ke svému unikátnímu postavení je Cassiopeia...
Zbytek supernovy Cassiopeia A (Cass A) je v příjemné vzdálenosti 11 000 světelných let. Světlo ze supernovy Cas A, ze smrtící exploze masivní hvězdy, poprvé dosáhlo Země před 330 lety. Rozpínající se mračno trosek na tomto rentgenově optickém snímku měří asi 15 světelných let, přičemž ten...
Ke konstrukci tohoto obrázku zbytku po supernově Cassiopeia A, rozpínajícího se mračna trosek po hvězdné explozi, bylo využito rentgenových údajů posbíraných za jeden milión sekund. Úžasně podrobný snímek z observatoře Chandra umožní bezprecedentní zkoumání katastrofického zániku, který...
Kosmické trosky po výbuchu hmotné hvězdy se staly objektem prvního oficiálního snímku rentgenové observatoře NASA Chandra. Zbytek po supernově známý jako Kasiopea A vznikl po explozi hvězdy v tomto souhvezdí severní oblohy před 300 lety. Snímek odkrývá nevídané detaily v rentgenovém světle,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.
