Astronomové dlouho studovali explodované hvězdy a jejich pozůstatky – známé jako pozůstatky po výbuchu supernov – za účelem lepšího pochopení toho, jak hvězdy vytvářejí a následně rozšiřují po vesmíru většinu chemických prvků pozorovaných na Zemi. Vzhledem ke svému unikátnímu postavení je Cassiopeia...
Zbytek supernovy Cassiopeia A (Cass A) je v příjemné vzdálenosti 11 000 světelných let. Světlo ze supernovy Cas A, ze smrtící exploze masivní hvězdy, poprvé dosáhlo Země před 330 lety. Rozpínající se mračno trosek na tomto rentgenově optickém snímku měří asi 15 světelných let, přičemž ten...
Ke konstrukci tohoto obrázku zbytku po supernově Cassiopeia A, rozpínajícího se mračna trosek po hvězdné explozi, bylo využito rentgenových údajů posbíraných za jeden milión sekund. Úžasně podrobný snímek z observatoře Chandra umožní bezprecedentní zkoumání katastrofického zániku, který...
Kosmické trosky po výbuchu hmotné hvězdy se staly objektem prvního oficiálního snímku rentgenové observatoře NASA Chandra. Zbytek po supernově známý jako Kasiopea A vznikl po explozi hvězdy v tomto souhvezdí severní oblohy před 300 lety. Snímek odkrývá nevídané detaily v rentgenovém světle,...
Astronomové dlouho studovali explodované hvězdy a jejich pozůstatky – známé jako pozůstatky po výbuchu supernov – za účelem lepšího pochopení toho, jak hvězdy vytvářejí a následně rozšiřují po vesmíru většinu chemických prvků pozorovaných na Zemi. Vzhledem ke svému unikátnímu postavení je Cassiopeia...
Zbytek supernovy Cassiopeia A (Cass A) je v příjemné vzdálenosti 11 000 světelných let. Světlo ze supernovy Cas A, ze smrtící exploze masivní hvězdy, poprvé dosáhlo Země před 330 lety. Rozpínající se mračno trosek na tomto rentgenově optickém snímku měří asi 15 světelných let, přičemž ten...
Ke konstrukci tohoto obrázku zbytku po supernově Cassiopeia A, rozpínajícího se mračna trosek po hvězdné explozi, bylo využito rentgenových údajů posbíraných za jeden milión sekund. Úžasně podrobný snímek z observatoře Chandra umožní bezprecedentní zkoumání katastrofického zániku, který...
Kosmické trosky po výbuchu hmotné hvězdy se staly objektem prvního oficiálního snímku rentgenové observatoře NASA Chandra. Zbytek po supernově známý jako Kasiopea A vznikl po explozi hvězdy v tomto souhvezdí severní oblohy před 300 lety. Snímek odkrývá nevídané detaily v rentgenovém světle,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
Širokoúhlý snímek komety C/2023 R1 (PANSTARRS) na pozadí hvězd souhvězdí Štítu. Jasnost zhruba mezi 13. a 14. magnitudou. Na snímku se zachytily i stopy planetek (921) Jovita a (51) Nemausa.
