Co je to ten nový světelný bod v Kasiopeji? Nova. I když se novy ve vesmíru vyskytují často, tak tato nova známá jako Nova Cas 2021 nebo V1405 Cas, se minulý měsíc stala na pozemské obloze neobvykle jasná, takže byla vidět i pouhým okem. Nova Cas 2021 se nejprve zjasnila v polovině března, ale potom...
Je srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Nejspíš ne, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny, které se nazývají Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, která se oficiálně nazývá IC 1805 a je vidět na snímku vpravo, má tvar, který připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září...
Dobře známý tvar písmene W v severním souhvězdí Kasiopeji na této barevné a široké mozaice snímků sleduje pět jasných hvězd. Scéna na nebi v poli bohatém na hvězdy zabírá asi 15 stupňů a jsou v ní temná mračna, jasné mlhoviny a hvězdokupy v Mléčné dráze. Vyniká žlutooranžová alfa hvězda v...
Zbytek po supernově Cassiopeia A (Cas A) je následkem kosmického kataklyzmatu a naštěstí je příhodně 11 000 světelných let daleko. Světlo ze supernovy Cas A, tedy ze smrtící exploze hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi teprve před 330 lety. Mračno trosek, které je vidět na tomto kompozitním...
Každá kniha má první stránku a každý katalog má první položku. A tak toto nádherně modré kosmické mračno začíná van den Berghův katalog (vdB) hvězd obklopených reflekčními mlhovinami. Mezihvězdná prachová mračna odrážejí světlo okolních hvězd, mlhoviny se obvykle jeví modré, protože rozptyl...
Emisní mlhovina IC 1805 je směsicí zářícího mezihvězdného plynu a temných prachových mračen, která se prostírá přes skoro 200 světelných let. Název mlhovina Srdce je odvozen od jejího tvaru, který se pro den sv.Valentýna opravdu hodí. Mlhovina IC 1805 se nachází asi 7500 světelných let daleko v...
Co je to ten nový světelný bod v Kasiopeji? Nova. I když se novy ve vesmíru vyskytují často, tak tato nova známá jako Nova Cas 2021 nebo V1405 Cas, se minulý měsíc stala na pozemské obloze neobvykle jasná, takže byla vidět i pouhým okem. Nova Cas 2021 se nejprve zjasnila v polovině března, ale potom...
Je srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Nejspíš ne, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny, které se nazývají Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, která se oficiálně nazývá IC 1805 a je vidět na snímku vpravo, má tvar, který připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září...
Dobře známý tvar písmene W v severním souhvězdí Kasiopeji na této barevné a široké mozaice snímků sleduje pět jasných hvězd. Scéna na nebi v poli bohatém na hvězdy zabírá asi 15 stupňů a jsou v ní temná mračna, jasné mlhoviny a hvězdokupy v Mléčné dráze. Vyniká žlutooranžová alfa hvězda v...
Zbytek po supernově Cassiopeia A (Cas A) je následkem kosmického kataklyzmatu a naštěstí je příhodně 11 000 světelných let daleko. Světlo ze supernovy Cas A, tedy ze smrtící exploze hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi teprve před 330 lety. Mračno trosek, které je vidět na tomto kompozitním...
Každá kniha má první stránku a každý katalog má první položku. A tak toto nádherně modré kosmické mračno začíná van den Berghův katalog (vdB) hvězd obklopených reflekčními mlhovinami. Mezihvězdná prachová mračna odrážejí světlo okolních hvězd, mlhoviny se obvykle jeví modré, protože rozptyl...
Emisní mlhovina IC 1805 je směsicí zářícího mezihvězdného plynu a temných prachových mračen, která se prostírá přes skoro 200 světelných let. Název mlhovina Srdce je odvozen od jejího tvaru, který se pro den sv.Valentýna opravdu hodí. Mlhovina IC 1805 se nachází asi 7500 světelných let daleko v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
