Co je to ten nový světelný bod v Kasiopeji? Nova. I když se novy ve vesmíru vyskytují často, tak tato nova známá jako Nova Cas 2021 nebo V1405 Cas, se minulý měsíc stala na pozemské obloze neobvykle jasná, takže byla vidět i pouhým okem. Nova Cas 2021 se nejprve zjasnila v polovině března, ale potom...
Je srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Nejspíš ne, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny, které se nazývají Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, která se oficiálně nazývá IC 1805 a je vidět na snímku vpravo, má tvar, který připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září...
Dobře známý tvar písmene W v severním souhvězdí Kasiopeji na této barevné a široké mozaice snímků sleduje pět jasných hvězd. Scéna na nebi v poli bohatém na hvězdy zabírá asi 15 stupňů a jsou v ní temná mračna, jasné mlhoviny a hvězdokupy v Mléčné dráze. Vyniká žlutooranžová alfa hvězda v...
Zbytek po supernově Cassiopeia A (Cas A) je následkem kosmického kataklyzmatu a naštěstí je příhodně 11 000 světelných let daleko. Světlo ze supernovy Cas A, tedy ze smrtící exploze hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi teprve před 330 lety. Mračno trosek, které je vidět na tomto kompozitním...
Každá kniha má první stránku a každý katalog má první položku. A tak toto nádherně modré kosmické mračno začíná van den Berghův katalog (vdB) hvězd obklopených reflekčními mlhovinami. Mezihvězdná prachová mračna odrážejí světlo okolních hvězd, mlhoviny se obvykle jeví modré, protože rozptyl...
Emisní mlhovina IC 1805 je směsicí zářícího mezihvězdného plynu a temných prachových mračen, která se prostírá přes skoro 200 světelných let. Název mlhovina Srdce je odvozen od jejího tvaru, který se pro den sv.Valentýna opravdu hodí. Mlhovina IC 1805 se nachází asi 7500 světelných let daleko v...
Co je to ten nový světelný bod v Kasiopeji? Nova. I když se novy ve vesmíru vyskytují často, tak tato nova známá jako Nova Cas 2021 nebo V1405 Cas, se minulý měsíc stala na pozemské obloze neobvykle jasná, takže byla vidět i pouhým okem. Nova Cas 2021 se nejprve zjasnila v polovině března, ale potom...
Je srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Nejspíš ne, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny, které se nazývají Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, která se oficiálně nazývá IC 1805 a je vidět na snímku vpravo, má tvar, který připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září...
Dobře známý tvar písmene W v severním souhvězdí Kasiopeji na této barevné a široké mozaice snímků sleduje pět jasných hvězd. Scéna na nebi v poli bohatém na hvězdy zabírá asi 15 stupňů a jsou v ní temná mračna, jasné mlhoviny a hvězdokupy v Mléčné dráze. Vyniká žlutooranžová alfa hvězda v...
Zbytek po supernově Cassiopeia A (Cas A) je následkem kosmického kataklyzmatu a naštěstí je příhodně 11 000 světelných let daleko. Světlo ze supernovy Cas A, tedy ze smrtící exploze hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi teprve před 330 lety. Mračno trosek, které je vidět na tomto kompozitním...
Každá kniha má první stránku a každý katalog má první položku. A tak toto nádherně modré kosmické mračno začíná van den Berghův katalog (vdB) hvězd obklopených reflekčními mlhovinami. Mezihvězdná prachová mračna odrážejí světlo okolních hvězd, mlhoviny se obvykle jeví modré, protože rozptyl...
Emisní mlhovina IC 1805 je směsicí zářícího mezihvězdného plynu a temných prachových mračen, která se prostírá přes skoro 200 světelných let. Název mlhovina Srdce je odvozen od jejího tvaru, který se pro den sv.Valentýna opravdu hodí. Mlhovina IC 1805 se nachází asi 7500 světelných let daleko v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 6. do 5. 7. 2026. Měsíc bude v úplňku. Na večerní obloze svítí už pouze Venuše. Ráno je stále výš Saturn a velmi nízko na obloze se potkají Mars a Uran. Na Slunci jsou velké skvrny. Zemi míjí větší blízkozemní planetka. Do volného kosmu mají vystoupit z ISS astronauti Williams a Meir(ová). Před 110 lety se narodila československá astronomka Ludmila Pajdušáková. Před 10 lety začala u Jupiteru pracovat sonda Juno.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
