Co je to ten nový světelný bod v Kasiopeji? Nova. I když se novy ve vesmíru vyskytují často, tak tato nova známá jako Nova Cas 2021 nebo V1405 Cas, se minulý měsíc stala na pozemské obloze neobvykle jasná, takže byla vidět i pouhým okem. Nova Cas 2021 se nejprve zjasnila v polovině března, ale potom...
Je srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Nejspíš ne, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny, které se nazývají Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, která se oficiálně nazývá IC 1805 a je vidět na snímku vpravo, má tvar, který připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září...
Dobře známý tvar písmene W v severním souhvězdí Kasiopeji na této barevné a široké mozaice snímků sleduje pět jasných hvězd. Scéna na nebi v poli bohatém na hvězdy zabírá asi 15 stupňů a jsou v ní temná mračna, jasné mlhoviny a hvězdokupy v Mléčné dráze. Vyniká žlutooranžová alfa hvězda v...
Zbytek po supernově Cassiopeia A (Cas A) je následkem kosmického kataklyzmatu a naštěstí je příhodně 11 000 světelných let daleko. Světlo ze supernovy Cas A, tedy ze smrtící exploze hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi teprve před 330 lety. Mračno trosek, které je vidět na tomto kompozitním...
Každá kniha má první stránku a každý katalog má první položku. A tak toto nádherně modré kosmické mračno začíná van den Berghův katalog (vdB) hvězd obklopených reflekčními mlhovinami. Mezihvězdná prachová mračna odrážejí světlo okolních hvězd, mlhoviny se obvykle jeví modré, protože rozptyl...
Emisní mlhovina IC 1805 je směsicí zářícího mezihvězdného plynu a temných prachových mračen, která se prostírá přes skoro 200 světelných let. Název mlhovina Srdce je odvozen od jejího tvaru, který se pro den sv.Valentýna opravdu hodí. Mlhovina IC 1805 se nachází asi 7500 světelných let daleko v...
Co je to ten nový světelný bod v Kasiopeji? Nova. I když se novy ve vesmíru vyskytují často, tak tato nova známá jako Nova Cas 2021 nebo V1405 Cas, se minulý měsíc stala na pozemské obloze neobvykle jasná, takže byla vidět i pouhým okem. Nova Cas 2021 se nejprve zjasnila v polovině března, ale potom...
Je srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Nejspíš ne, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny, které se nazývají Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, která se oficiálně nazývá IC 1805 a je vidět na snímku vpravo, má tvar, který připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září...
Dobře známý tvar písmene W v severním souhvězdí Kasiopeji na této barevné a široké mozaice snímků sleduje pět jasných hvězd. Scéna na nebi v poli bohatém na hvězdy zabírá asi 15 stupňů a jsou v ní temná mračna, jasné mlhoviny a hvězdokupy v Mléčné dráze. Vyniká žlutooranžová alfa hvězda v...
Zbytek po supernově Cassiopeia A (Cas A) je následkem kosmického kataklyzmatu a naštěstí je příhodně 11 000 světelných let daleko. Světlo ze supernovy Cas A, tedy ze smrtící exploze hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi teprve před 330 lety. Mračno trosek, které je vidět na tomto kompozitním...
Každá kniha má první stránku a každý katalog má první položku. A tak toto nádherně modré kosmické mračno začíná van den Berghův katalog (vdB) hvězd obklopených reflekčními mlhovinami. Mezihvězdná prachová mračna odrážejí světlo okolních hvězd, mlhoviny se obvykle jeví modré, protože rozptyl...
Emisní mlhovina IC 1805 je směsicí zářícího mezihvězdného plynu a temných prachových mračen, která se prostírá přes skoro 200 světelných let. Název mlhovina Srdce je odvozen od jejího tvaru, který se pro den sv.Valentýna opravdu hodí. Mlhovina IC 1805 se nachází asi 7500 světelných let daleko v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
