Co je to ten nový světelný bod v Kasiopeji? Nova. I když se novy ve vesmíru vyskytují často, tak tato nova známá jako Nova Cas 2021 nebo V1405 Cas, se minulý měsíc stala na pozemské obloze neobvykle jasná, takže byla vidět i pouhým okem. Nova Cas 2021 se nejprve zjasnila v polovině března, ale potom...
Je srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Nejspíš ne, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny, které se nazývají Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, která se oficiálně nazývá IC 1805 a je vidět na snímku vpravo, má tvar, který připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září...
Dobře známý tvar písmene W v severním souhvězdí Kasiopeji na této barevné a široké mozaice snímků sleduje pět jasných hvězd. Scéna na nebi v poli bohatém na hvězdy zabírá asi 15 stupňů a jsou v ní temná mračna, jasné mlhoviny a hvězdokupy v Mléčné dráze. Vyniká žlutooranžová alfa hvězda v...
Zbytek po supernově Cassiopeia A (Cas A) je následkem kosmického kataklyzmatu a naštěstí je příhodně 11 000 světelných let daleko. Světlo ze supernovy Cas A, tedy ze smrtící exploze hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi teprve před 330 lety. Mračno trosek, které je vidět na tomto kompozitním...
Každá kniha má první stránku a každý katalog má první položku. A tak toto nádherně modré kosmické mračno začíná van den Berghův katalog (vdB) hvězd obklopených reflekčními mlhovinami. Mezihvězdná prachová mračna odrážejí světlo okolních hvězd, mlhoviny se obvykle jeví modré, protože rozptyl...
Emisní mlhovina IC 1805 je směsicí zářícího mezihvězdného plynu a temných prachových mračen, která se prostírá přes skoro 200 světelných let. Název mlhovina Srdce je odvozen od jejího tvaru, který se pro den sv.Valentýna opravdu hodí. Mlhovina IC 1805 se nachází asi 7500 světelných let daleko v...
Co je to ten nový světelný bod v Kasiopeji? Nova. I když se novy ve vesmíru vyskytují často, tak tato nova známá jako Nova Cas 2021 nebo V1405 Cas, se minulý měsíc stala na pozemské obloze neobvykle jasná, takže byla vidět i pouhým okem. Nova Cas 2021 se nejprve zjasnila v polovině března, ale potom...
Je srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Nejspíš ne, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny, které se nazývají Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, která se oficiálně nazývá IC 1805 a je vidět na snímku vpravo, má tvar, který připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září...
Dobře známý tvar písmene W v severním souhvězdí Kasiopeji na této barevné a široké mozaice snímků sleduje pět jasných hvězd. Scéna na nebi v poli bohatém na hvězdy zabírá asi 15 stupňů a jsou v ní temná mračna, jasné mlhoviny a hvězdokupy v Mléčné dráze. Vyniká žlutooranžová alfa hvězda v...
Zbytek po supernově Cassiopeia A (Cas A) je následkem kosmického kataklyzmatu a naštěstí je příhodně 11 000 světelných let daleko. Světlo ze supernovy Cas A, tedy ze smrtící exploze hmotné hvězdy, poprvé dosáhlo Zemi teprve před 330 lety. Mračno trosek, které je vidět na tomto kompozitním...
Každá kniha má první stránku a každý katalog má první položku. A tak toto nádherně modré kosmické mračno začíná van den Berghův katalog (vdB) hvězd obklopených reflekčními mlhovinami. Mezihvězdná prachová mračna odrážejí světlo okolních hvězd, mlhoviny se obvykle jeví modré, protože rozptyl...
Emisní mlhovina IC 1805 je směsicí zářícího mezihvězdného plynu a temných prachových mračen, která se prostírá přes skoro 200 světelných let. Název mlhovina Srdce je odvozen od jejího tvaru, který se pro den sv.Valentýna opravdu hodí. Mlhovina IC 1805 se nachází asi 7500 světelných let daleko v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)
