Kupa galaxií v Panně je nejbližší kupou galaxií k naší Mléčné dráze. Kupa v Panně je tak blízko, že na obloze zabírá více jak 5 stupňů, tedy asi desetinásobek úhlového rozměru úplňku. Kupa v Panně se svým srdcem ve vzdálenosti asi 70 miliónů světelných let je nejbližší kupou...
Mračna zářivého plynu se mísí s pásy temného prachu v mlhovině Trifid, což je hvězdotvorná oblast v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Ve středu se spojují tři obrovské tmavé prachové pásy, které daly Trifidu jméno. Vpravo jsou vidět hory neprůhledného prachu a celou mlhovinu protkávají...
Vírová galaxie je klasická spirální galaxie. M51 je též známá jako NGC 5194, měří celých 60 tisíc světelných let, je vzdálená pouhých 30 miliónů světelných let a je jednou z nejjasnějších a nejmalebnějších galaxií na obloze. Snímek nahoře je digitální kombinací pozemského snímku...
Centrální oblast aktivní galaxie Centaurus A obklopuje fantastická směs mladých horkých hvězdokup, obřích zářících plynných mračen a vnořených tmavých prachových pásů. Tato mozaika snímků z Hubblova kosmického dalekohledu pořízená v modré, zelené a červené barvě byla zpracována do snímku...
Kupa galaxií v Panně je nejbližší kupou galaxií k naší Mléčné dráze. Kupa v Panně je tak blízko, že na obloze zabírá více jak 5 stupňů, tedy asi desetinásobek úhlového rozměru úplňku. Kupa v Panně se svým srdcem ve vzdálenosti asi 70 miliónů světelných let je nejbližší kupou...
Mračna zářivého plynu se mísí s pásy temného prachu v mlhovině Trifid, což je hvězdotvorná oblast v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Ve středu se spojují tři obrovské tmavé prachové pásy, které daly Trifidu jméno. Vpravo jsou vidět hory neprůhledného prachu a celou mlhovinu protkávají...
Vírová galaxie je klasická spirální galaxie. M51 je též známá jako NGC 5194, měří celých 60 tisíc světelných let, je vzdálená pouhých 30 miliónů světelných let a je jednou z nejjasnějších a nejmalebnějších galaxií na obloze. Snímek nahoře je digitální kombinací pozemského snímku...
Centrální oblast aktivní galaxie Centaurus A obklopuje fantastická směs mladých horkých hvězdokup, obřích zářících plynných mračen a vnořených tmavých prachových pásů. Tato mozaika snímků z Hubblova kosmického dalekohledu pořízená v modré, zelené a červené barvě byla zpracována do snímku...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
