Jak se měnila teplota zemského povrchu? Vědci zpracovali záznamy teplot z více než 1000 meteorologických stanic kolem celé zeměkoule až od roku 1880, zkombinovali je s moderními údaji z družic a tak pomohli odpovědět na tuto otázku. Video nahoře dramatickým způsobem předvádí výsledky za...
Tato panoramatická noční scéna z 8. června míří nad moskevský obzor z vrcholu hlavní budovy Lomonosovy Moskevské státní univerzity. Na ztemnělé obloze jsou vidět perleťová mračna. Ledová oblaka na samé hranici vesmíru asi 80 km vysoko nad Zemí stále odrážejí sluneční světlo i když z...
Perleťová nebo noční svítící oblaka se nacházejí skoro na hranici vesmíru. Ledová mračna mohou i z výše asi 80 kilometrů na povrchem Země stále odrážet sluneční světlo a to dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Tato mračna průsvitného vzhledu se obvykle vyskytují...
Noční svítící mraky se nacházejí na samé hranici vesmíru. Z výšky asi 80 kilometrů nad zemským povrchem mohou ledová oblaka stále ještě odrážet sluneční světlo, dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Obvykle se vyskytují ve vysokých šířkách v letních měsících, jsou...
Jižní pól na Marsu je jasná oblast blízko středu jemně stínovaného barevného obrazu nahoře. Snímek pořízený v září sondou Mars Global Surveyor (MGS) ukazuje oblast obklopující 400 kilometrů širokou marsovskou polární čepičku uprostřed jara na jižní polokouli. V tomto ročním období se ledová...
Jak se měnila teplota zemského povrchu? Vědci zpracovali záznamy teplot z více než 1000 meteorologických stanic kolem celé zeměkoule až od roku 1880, zkombinovali je s moderními údaji z družic a tak pomohli odpovědět na tuto otázku. Video nahoře dramatickým způsobem předvádí výsledky za...
Tato panoramatická noční scéna z 8. června míří nad moskevský obzor z vrcholu hlavní budovy Lomonosovy Moskevské státní univerzity. Na ztemnělé obloze jsou vidět perleťová mračna. Ledová oblaka na samé hranici vesmíru asi 80 km vysoko nad Zemí stále odrážejí sluneční světlo i když z...
Perleťová nebo noční svítící oblaka se nacházejí skoro na hranici vesmíru. Ledová mračna mohou i z výše asi 80 kilometrů na povrchem Země stále odrážet sluneční světlo a to dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Tato mračna průsvitného vzhledu se obvykle vyskytují...
Noční svítící mraky se nacházejí na samé hranici vesmíru. Z výšky asi 80 kilometrů nad zemským povrchem mohou ledová oblaka stále ještě odrážet sluneční světlo, dokonce i když je Slunce samotné při pohledu ze země pod obzorem. Obvykle se vyskytují ve vysokých šířkách v letních měsících, jsou...
Jižní pól na Marsu je jasná oblast blízko středu jemně stínovaného barevného obrazu nahoře. Snímek pořízený v září sondou Mars Global Surveyor (MGS) ukazuje oblast obklopující 400 kilometrů širokou marsovskou polární čepičku uprostřed jara na jižní polokouli. V tomto ročním období se ledová...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Kométa C/2025 R2 (SWAN) zo dňa 26. 10. 2025. Na zábere dominuje jasná zelená kóma (fluorescencia molekúl C₂/CN v UV žiarení Slnka) a jemný chvost, ktorý sa v dlhšej expozícii zlieva do plynulého vejára. Hoci už postupne slabne, fotograficky stále ukazuje štruktúru vnútornej kómy aj smerovanie úniku plynov a prachu. Fotografované z Belá nad Cirochou (Bortle ~4). Dáta sú spracované dvojcestne – zarovnanie na jadro kométy (bez „ťahania“ hviezd) a samostatne zarovnané hviezdy, následne zlúčené pre prirodzený vzhľad. Jemný farebný balans ponecháva hviezdy neutrálne a kómu v typickej zelenkastej tónine. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 20×60 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300.
